Václav Cílek: Podléháme toxickým emocím. Bez naděje by se naše životy zhroutily

12. prosinec 2019

Nezvládnutá agrese stojí podle psychologů za činem 42letého útočníka v ostravské nemocnici. Jde o kolektivní psychosociální krizi. V násilí se pořád zlepšujeme. I když je svět stále bezpečnější, konstatuje geolog Václav Cílek.

 

„Média neustále omílají stejná témata a většinou jsou to témata bezútěšná. Ve společnosti dochází k něčemu, čemu se říká spirituální krize. A ona je dokonce kolektivní,“ zamýšlí se v pořadu Jak to vidí Václav Cílek.

„Lidé cítí, že je před nimi období nezbytných změn. Ale velmi špatně se s tím psychicky vyrovnávají. Jsme hrozně moc zaměstnaní. Máme míň síly. Míň času. Nezamýšlíme se nad sebou a problémy uvnitř se hromadí.“

V obležení toxických emocí

Lidé zapalují svíčky před Fakultní nemocnicí v Ostravě

Podle Cílka se v lidech hromadí emoce, které jako by vypadly z filmu. „I střelba v ostravské nemocnici je vlastně typická filmová situace. Filmovat klid v duši nebo harmonický pocit ze života je složité. Potřebujeme hněv, vášeň, silné adrenalinové zážitky.“

Podobně silnou emocí, která ovšem není tak prvoplánově zjevná, je naděje. Dává sílu a udržuje život a jeho smysl. „Bez naděje, že budu mít hezkou dovolenou, hezké vztahy, zdravé děti, vlastně vůbec nemůžete existovat. Destrukce toxických emocí bude tak velká, že vás úplně rozhodí.“

Cílek přirovnává roli naděje v lidském životě k ekonomické stabilitě. „Prvotním základem ekonomie je důvěra, že si za papírky, co máte v kapse, něco koupíte. Celá ekonomika bez této důvěry by se zhroutila. A stejně tak by se naše životy zhroutily bez naděje.“

Další témata rozhovoru: střelba v Ostravě; Greta Thurnbergová jako osobnost roku; příroda okolo vrchu Vlhoště na Českolipsku; lidská touha zdolávat vrcholy i nebezpečných sopek.

autoři: Věra Štechrová , Václav Cílek , and
Spustit audio

Související