V4 může být jazýčkem na vahách, emisní povolenky ale zrušit nemůže, říká slovenský exministr Hirman

Současné emisní povolenky podle Babiše příliš zatěžují průmyslové země střední Evropy a chce také odložit zavedení nového systému povolenek ETS2. Podobné názory zaznívají i z dalších zemí.

Zrušení povolenek ale energetický expert a bývalý ministr Hirman nepovažuje za reálné, protože jde o rozsáhlý mechanismus, na který jsou navázaná další opatření, například uhlíkové clo. Proto je podle něj nemožné přestat povolenky platit, o čemž uvažuje český premiér.

Čtěte také

Parlament ETS2 v nejbližší době nepřijme, říká Havlíček. Nerudová: Je to mimo mísu, hrozí unijní pokuty

„Nemyslím si, že můžeme přestat platit. Je to součást evropské legislativy a společného trhu, na kterém jsme. (...) Na druhé straně souhlasím s Babišem a dlouhodobě na to poukazuji, že pokud si chce Evropská unie zachovat strategická odvětví, jako je například výroba oceli, tak to musí být v emisní politice zohledněné,“ zdůrazňuje Hirman, člen předsednictva slovenské strany Demokrati.

Babiš poukazuje na to, že Unie v roce 2020 uváděla, že za 10 let bude povolenka stát necelých 27 eur. Nyní se ale její cena pohybuje okolo 80.

„Predikce jsou velmi často chybné, zvlášť ty dlouhodobé. Emisní povolenka je svým způsobem komodita a ta aplikace není dobrá. Stal se z ní finanční produkt, což přispívá k tomu, že cena uměle roste. V tomto směru bychom se měli vážně zamyslet a podniknout opatření, jak eliminovat vliv spekulací na cenu,“ vyzývá Hirman.

Karel Hirman|foto:Jana Přinosilová, Český rozhlas Plus

Zima se blíží

Skeptický je také vůči Babišově myšlence oddělit ceny plynu a elektřiny, žádné řešení prý dosud nikdo nenabídl. Evropa má navíc před nadcházející zimou nejmenší zásoby plynu za dlouhou dobu, a to zejména kvůli velmi vysokým cenám, které od začátku roku vzrostly z 30 eur za MWh na současných 80 eur.

Čtěte také

Fixovat teď ceny energií? Otázka pro křišťálovou kouli. Ceny rostou, už napřesrok ale mají klesat

„Obchodníci v létě tradičně nakupují levněji, aby pak v zimě prodávali za vyšší cenu. Toto schéma narušil konflikt na Blízkém východě, kdy vypadl Katar jako jeden z největších producentů. A Asie skupuje plyn, kde se dá,“ vysvětluje odborník.

Hirman připomíná, že v roce 2023 cena vzrostla až na 350 eur za MWh a tehdy také byla přijata opatření stanovující minimální naplněnost zásobníků.

„To se dařilo plnit, ale letos už ne a nyní je situace velmi vážná. Není kritická, naplněnost je v různých zemích různá. Záležet bude na dalším vývoji trhu i průběhu zimy, což ale není v našich rukou,“ dodává.

Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.