V Ženevě se koná světový summit OSN o internetu

Z šesti desítek přítomných prezidentů a představitelů vlád jich však jen málo pochází z Evropy nebo Severní Ameriky. Česká republika je na schůzce zastoupena vicepremiérem Petrem Marešem, českým zástupcem při OSN Alexandrem Slabým a senátorem Josefem Jařabem. Asi největší mediální pozornost vzbudil přílet zimbabwského prezidenta Roberta Mugabeho - Švýcarsko mu udělilo vstupní víza navzdory zákazu cestování, který na něj uvalily západní státy. Své pověsti kontroverzního politika nezůstal Mugabe nic dlužen ani v Ženevě, kde mimo jiné prohlásil, že tak zvané nové technologie jsou používány na příkaz imperiálních států ke špionáži a k oslabení třetího světa.

Myšlenka uspořádat podobné diskusní fórum vznikla v roce 1998 - tehdy se jednalo o konferenci, jejíž účastníci se radili o tom, jak zvýšit investice do informačních a komunikačních technologií v rozvojových zemích. Současný summit však tento rámec značně přesahuje. Jeho delegáti diskutují o dopadu rozvoje nových technologií na ekonomiku, společnost, politiku i kulturu.

Již o uplynulém víkendu se účastníci přípravné konference dohodli na akčním plánu pro rozvoj informačních technologií, který má být splněn do roku 2015. Rozpory však panovaly o tom, kdo by měl šíření nových technologií do zemí třetího světa financovat. Chudé státy především z Afriky požadovaly vytvoření tak zvaného Fondu digitální solidarity. Něco takového však vyspělé země odmítaly. Nakonec se podařilo dosáhnout kompromisu: delegáti se dohodli, že zvláštní pracovní skupina do konce příštího roku přezkoumá, zda je opravdu nutné podobný fond vytvořit. Svou zprávu potom předloží na dalším internetovém summitu, který se bude v roce 2005 konat v Tunisku.

Na program ženevské schůzky se dostala také problematika boje proti zasílání nevyžádané internetové reklamy, užívání internetu ke kriminálním účelům a otázka zabezpečení celosvětové sítě. Účastníci summitu však pravděpodobně nevyřeší otázku, kdo by měl kontrolovat internet. Ten v současnosti prakticky spravují americká vláda a nezisková soukromá společnost se sídlem v Kalifornii ICANN. Představitelé zemí třetího světa požadují, aby celosvětovou síť kontrolovala některá z mezinárodních organizací. Tento požadavek ale naráží na odpor vyspělých zemí.

Účastníci summitu by se měli v pátek v závěrečném dokumentu přihlásit také k zásadě svobody tisku, kterou obsahuje už Všeobecná deklarace lidských práv a svobod z roku 1948. Ochránci lidských práv však varují, že samotná ženevská schůzka v tomto směru situaci obyvatelstva třetího světa příliš nezlepší. První krok proti cenzuře tak zvaných nových médií totiž musí učinit místní političtí vůdcové. Například již zmíněný zimbabwský prezident Robert Mugabe, který ve své zemi v září zrušil největší nezávislý deník.