V zahradě není důležité, co tam roste, ale co zažijete, říká krajinářský architekt, který obnovuje staré zahrady

3. srpen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Zahrada se rozkládá na jihozápadním svahu strmého hradního kopce

Zanedbaným zahradám vrací jejich původní lesk. Je podepsaný mimo jiné pod obnovou zahrady u vily Tugendhat v Brně, hospitálu v Kuksu nebo unikátní Vrchnostenské zahrady na Pernštejně. „Nabízím lidem sny. Dnes vysadím několik malých rostlin a trvá někdy i léta, než vyrostou. Neobnovujeme zahradu, ale atmosféru,“ naznačuje krajinářský architekt Přemysl Krejčiřík.

Přemysl Krejčiřík, host pořadu Hovory

„V zahradě není důležité, co roste, ale co tam zažijete. Když zajedete do Lednice, na Kuks, když dojedete do naší bylinkové zahrádky, působí to tam na vaše smysly. To se nedá definovat. Navrhujeme atmosféru, ve které člověk relaxuje, zažívá něco, nebo se učí. Prostě tímto způsobem dokážeme stimulovat smysly, které chceme. Je to spíš kouzlo než umění,“ míní krajinářský architekt.

Čtěte také

Obnova zahrady na hradě Pernštejn trvala sedm let a probíhala podle obrazu z počátku 19. století.

„Je to zahrada, kde se prolíná starý styl, tedy to jasné, přísné, stříhané. A potom tam jsou volně rostoucí stromy, které zahradu jakoby pohlcují ze strany. Je to krásný mix starého a nového světa. Toho, kdy člověk ovládá přírodu, a toho, kdy si příroda zahradu bere. A udržet to v tomto napětí je nesmírně těžké, ale zároveň zajímavé,“ popisuje.

Vrchnostenská zahrada je krásný mix starého a nového světa. Toho, kdy člověk ovládá přírodu, a toho, kdy si příroda zahradu bere.
Přemysl Krejčiřík

Zahrada byla v tak zoufalém stavu, že na 500 stromů muselo být nakonec vykáceno.

„Revitalizace přišla asi na 120 milionů korun. Bylo to náročné, já to uznávám. Ale myslím si, že je to zase zachycení určité etapy vývoje. Ta zahrada je neskutečně zajímavá v evropském kontextu a peníze byly z Evropské unie. A myslím si, že bude určitě patřit mezi jedny z nejzajímavějších zahrad v Evropě,“ věří krajinářský architekt.

I trpaslíka zahrada vydrží

To, že šlechtici často umísťovali ve svých zahradách prvky jako orientální minaret, římský akvadukt nebo čínský pavilon, vnímá Krejčiřík jako odkaz na evropskou kulturu.

Čtěte také

„Evropský člověk dokáže pochopit a začlenit do svého myšlení prvky ostatních kultur. A za to může osvícenství. Máme kritické myšlení a dokážeme ostatní kultury pochopit, jejich nejlepší věci začlenit do té naší a udělat svět lepší. To je evropské myšlení. A to se mi moc líbí,“ naznačuje.

I v současné době existují případy, kdy chce majitel při revitalizaci i zakládání zahrady prvky z jiných kultur.

„My bychom do toho včlenili i soudobou techniku, soudobé věci, které ukazují naši kulturu. Je vždy důležité, když pracujete v historickém prostoru, dát tam něco, co odkazuje na naši dobu,“ míní architekt.

My děláme zahrady tak, že když si tam kdokoliv dá i trpaslíka, ta zahrada to vydrží, dokáže to ustát.
Přemysl Krejčiřík

Co je v zahradní architektuře roztomilé a co už je za hranicí kýče? „My děláme zahrady tak, že když si tam kdokoliv dá i trpaslíka, ta zahrada to vydrží, dokáže to ustát. Ale je to strašně těžké. S kýčem se potkáváme už v historii, ale myslím si, že jsou obecné principy, a to je zase evropská kultura, které ze zahrady dělají prostor pro odpočinek, pro povznešení duše. A to nás zajímá, tomu se věnujeme,“ vysvětluje.

Období přírodních zahrad

Trendy, jak mají zahrady vypadat, se podle Krejčiříka v historii opakují.

Čtěte také

„Byla období, kdy se člověk snažil přírodu opravdu dostat do určitých linek. Známe to třeba z Versailles, kde jakákoliv zeď či stavba nesměla být vidět, musela být pokryta zdí ze zelených stříhaných rostlin. To bylo to úplné podvolení. Potom nastalo takové období, kdy se šlo naopak do toho, jak říkal jeden myslitel: vše rukodělné musí být ze zahrady vyobcováno,“ popisuje. 

Právě v současné době je podle něj období přírodních zahrad, přirozeného pěstování rostlin. „V trendu jsou přírodní zahrady, trávníky se tolik nesekají, zůstávají tam segmenty, kde příroda může bujet,“ popisuje zahradní architekt.

Poslechněte si celý rozhovor Naděždy Hávové s Přemyslem Krejčiříkem.

Dozvíte se mimo jiné, jestli se změnila za staletí druhová skladba rostlin v okrasných zahradách, jakou roli hraje současné klima při obnovách zahrad nebo jak při práci s obnovami historických zahrad pomáhají moderní technologie.

autoři: Naděžda Hávová , kbr
Spustit audio

Související