V USA vznikne rezervace pro ohroženého divokého králíka. Na ostrově plném nevybuchlé munice

27. březen 2018
divoký králík

Explozivně odvážný projekt na záchranu divokých králíků chystají na pobřeží amerického Massachusetts. Na někdejší střelnici a ostrově plném nevybuchlé munice totiž američtí přírodovědci plánují přírodní rezervaci kriticky ohrožených divokých králíků. „Vzniklo tam pro ně ideální prostředí,” říká Jan Plesník z Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky.

Ostrov ležící přibližně pět kilometrů od východního pobřeží Spojených států sloužil desítky let pilotům bombardérů, kteří se tu nejprve učili likvidovat pozemní cíle, později pak na ostrov před přistáním odhazovali nevyužitý explozivní náklad. To celé po dobu více než půlky století.

Ostrov je proto teď plný nevybuchlé munice. Proč se jej tedy americká vláda rozhodla zařadit do záchranného programu pro divoké králíky? Zhruba dvacet let, kdy už ostrov neslouží jako cíl bombardérů, jde o uzavřenou, navíc ostrovní oblast. Nešíří se tam virové nemoci ani tam nejsou lovci, protože tam podobně jako do našich vojenských prostor nikdo nesmí.

Nehloubí nory


Severoameričtí králíci nemají vůbec nic společného s divokým králíkem, jakého známe z České republiky.Jan Plesník

Podle americké správy pro ryby, volně žijící živočichy a planě rostoucí rostliny by pro králíky tamní munice neměla být nebezpečná. Studie proveditelnosti ukázala, že na ostrově plném nevybuchlých bomb totiž nemůže přežít nic těžšího než právě králík.

Druhý, neméně důležitý faktor, je ten, že si tito specifičtí králíci nevyhrabávají nory. „Severoameričtí králíci nemají vůbec nic společného s divokým králíkem, jakého známe z České republiky. Vyskytují se v Jižní a Severní Americe,” říká Jan Plesník z Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky.

Právě tento rezavý králík, který nehloubí nory, je vůbec nejohroženějším druhem králíka na americkém kontinentě.

Mladý les a krátery

minové pole

Ostrov, který se oficiálně jmenuje Nomans Land, tedy Země bez lidí, se rozkládá na ploše 240 hektarů. Jeho dosavadní využití vytvořilo podle Plesníka pro králíky ideální prostředí.

„Vznikla tam velmi zajímavá mozaika biotopů, jsou tam krátery, vyvýšeniny. Podstatné je, že les, který se tam vyskytuje, je skutečně velmi mladý,” podotýká. Právě pěstovaný, vzrostlý a dospělý les divokého králíka z pevninské Severní Ameriky vytlačil.

Až les zestárne, králíci budou zase v ohrožení, na ostrově s nimi ale bude správa, tedy řízená péče amerických přírodovědců, kteří budou volnou krajinu udržovat. Podstatné je také, aby se králíci na ostrově nepřemnožili. Nosná kapacita prostředí - tedy to, kolik králíků tam nakonec bude, aniž by to naráželo na nedostatek prostoru a potravin - tak bude asi šest stovek jedinců.

Jaký bude další osud skoro vyhynulých králíků? Hlavním cílem je repatriace, tedy znovuvysazování do míst původního výskytu. I to ale musí jít ruku v ruce s určitými opatřeními.

„Pokud je chceme někam vysadit zpátky, musí tam být vhodné prostředí - minimální doprava, málo predátorů a podobně,” vysvětluje Plesník. Ať už to dopadne jakkoli, výsledkem tohoto projektu by měla být minimálně ostrovní genová banka.