V únoru jsem viděl obrovskou nervozitu. Nyní si Ukrajinci nepřipouštějí, že by mohli prohrát, popisuje šéfreportér Novák

14. září 2022

Šéfreportér serveru Aktuálně.cz Martin Novák se před několika dny vrátil z Ukrajiny a na vlastní oči viděl změny nálad obyčejných lidí. „Přes všechny ekonomické problémy, přes mrtvé, raněné a přes všechno, co válka přináší, naprostá většina Ukrajinců vůbec nepřipouští možnost, že by nezvítězili. Nepřipouští možnost, že by Rusko ovládlo Ukrajinu,“ popisuje v repríze pořadu Osobnost Plus.

„Naprosto všichni říkají: Musíme nad nimi zvítězit. Po tom všem, co nám udělali, musíme vyhrát. Vůbec si nepřipouštějí opak ani to, že by Ukrajina měla být na Rusku nějak závislá.“

A dodává: „Je to velká změna oproti únoru, kdy válka začala. Tehdy jsem viděl obrovskou nervozitu. A když Rusové postoupili ke Kyjevu, lidé měli strach, že Ukrajina nevydrží. Teď je to otočené a panuje úplně jiná nálada.“

Už i na východě Ukrajiny převládá zlost vůči Putinovi.
Martin Novák

Když reportér mluvil přímo na místě s lidmi, kteří museli opustit své domovy, tak asi nejsilnější trauma viděl u těch, kterým šrapnel nebo přímo granát spadl na jejich dům či dvůr nebo viděli něco strašného.

Hlavně na východě Ukrajiny žije a žilo mnoho ukrajinských Rusů.

Čtěte také

„Někteří z nich měli k Rusům nejen neutrální ale dokonce pozitivní vztah, měli propojené rodiny. Sami se považovali za Rusy a zároveň Ukrajince. To se začalo měnit už po roce 2014, když Rusko anektovalo Krym, zaútočilo na Donbas. Tehdy se nálada začala měnit,“ popisuje Novák.

„Ti, kteří měli dřív, dejme tomu, přátelský nebo neutrální vztah k Rusku, tak se začali víc stavět proti. A teď, poté, co ruský prezident Vladimir Putin tvrdí, že je osvobozuje a přitom jim bombarduje domy a zabijí – protože nejvíc obětí i škod je v ruskojazyčných oblastech na východě, o kterých Putin tvrdí, že to jsou Rusové, které Ukrajinci utiskují –, tak tam už jednoznačně převládá, aspoň co jsem s nimi mluvil, zlost vůči Putinovi.“

„Nechtějí mít s Ruskem nic společného. Hodně lidí se snaží, když dosud ukrajinsky nemluvili, tak se řeč naučit. Zaznamenal jsem i názory: Ano, Putin je zlý a nenávidíme ho, ale Rusko má obrovskou vojenskou sílu a my se s ním musíme nějakým způsobem dohodnout. Protože může válku vést dlouho a všechno nám tady do té doby zničí, umřeme. Oba názory se tam teď docela mísí,“ prozrazuje novinář Novák.  

Čtěte také

Poté, co Ukrajinci spustili ofenzívu, začínají se ozývat obavy, že Putin ještě neřekl poslední slovo. „Porážka je pro Putina naprosto nepřijatelná. Otázka ale je, co vlastně dokáže doma v Rusku prodat za vítězství,“ potvrzuje.

Znovu se tak objevují názory znalců ruských tajných služeb a silových struktur v exilu, podle kterých měl Putin mylné informace od tajných služeb a vojenské rozvědky.

„Podle nich se Rusové domnívali, že když zaútočí na Kyjev, tak prezident Volodymyr Zelenskyj uteče, ukrajinská armáda zahodí zbraně a během týdne až 14 dní mají zemi pod kontrolou. Stejně tak se zřejmě domnívali, že je mnoho lidí na východní Ukrajině bude vítat. Obojí se ukázalo jako fatální omyl a Putin, o kterém někteří říkali, že je člověk, který má promyšlený každý krok dopředu a ostatní na něj jen reagují, je teď poprvé v situaci, kdy je vidět, že to promyšlené neměl.“

Může Putin vytáhnout jaderné zbraně?

V tuto chvíli tak podle novináře zbývají ruské protiofenzívě tři možnosti. „Běžní Rusové sice podporují válku, ale myslí si, že to je záležitost armády. Jakmile by jejich tátové, synové, manželé museli jít na Ukrajinu umírat, začne se to otáčet a začnou mít k válce negativní postoj.“

Putin může použít malé taktické jaderné zbraně, ale experti říkají, že to vývoj na bojišti nezvrátí.
Martin Novák

„Další věc – ,ještě víc a mnohem tvrději‘ by jen víc srazilo ruskou ekonomiku a za třetí je tady otázka, jakou výzbroj pro své lidi ještě mají. Museli přece nasadit staré tanky, samozřejmě mají obrovské množství dělostřeleckých granátů a tak dál, ale otázka je, jestli by lidská masa, kterou by tam poslali, měla skutečně takový efekt,“ uvažuje.

Pokud jde o Putinovy hrozby jadernými zbraněmi. „Samozřejmě může nejspíš použít malé, taktické jaderné zbraně, ale spousta vojenských expertů říká, že je trochu mýtus, že by měly vliv na zvrácení situace na bojišti – a že by to zásadně situaci nezměnilo. Američtí experti pak připomínají, že na ruské jaderné zbraně by už musel nějak reagovat Západ a NATO,“ uzavírá.

Celou Osobnost Plus Barbory Tachecí si poslechněte v audiozáznamu a dozvíte se víc.

autoři: Barbora Tachecí , lup

Související

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.