V univerzitních nemocnicích skončí morální hazard, tvrdí bývalý ministr. Zákon je nepřijatelný, oponuje poslanec

25. duben 2017

Devět fakultních nemocnic by se od příštího roku mohlo přeměnit na nemocnice univerzitní. Počítá s tím návrh zákona, který v úterý poslancům předložil ministr zdravotnictví Miloslav Ludvík z ČSSD. Tyto nemocnice by měly být právnickou osobou, jejich ředitele jmenuje ministr zdravotnictví a měly by mít uzavřenou smlouvu o spolupráci s vysokou školou, jejíž studenti se budou v těchto nemocnicích vzdělávat.

Hosty Českého rozhlasu Plus jsou poslanec a předseda sněmovního Výboru pro zdravotnictví Rostislav Vyzula (ANO) a bývalý ministr zdravotnictví, poslanec a místopředseda sněmovního Výboru pro zdravotnictví Leoš Heger (TOP 09).


Forma zákona, která teď přichází, se mi jeví jako zbrklá, je tam řada otázek. Nevím, do jaké míry bychom zákon v této podobě mohli přijmout, je to pravděpodobně nepřijatelné. Rostislav Vyzula

„Snaha o vznik univerzitních nemocnic trvá čtvrt století, měla celou řadu vln, a nikdy neuspěla. Už v 90. letech jsem seděl v několika komisích, které se ten problém snažily řešit, vždycky to bylo velice choulostivé vyjednávání mezi zdravotnickou a školskou sférou,” říká bývalý ministr.

Zodpovědnost a pravomoci

Nemocnice by měly mít dál ředitele a dál vzdělávat studenty medicíny. Co přesně se s příchodem univerzitních nemocnic změní? „Zákon předepisuje, aby vznikla speciální smlouva o spolupráci, která potlačí dvojkolejnosti. Nemocnice bude hlavně odstátněná, ministerstvo si na ni zachová vliv ve správní radě. Nemocnice tak získá větší zodpovědnost a pravomoci, nebude podléhat takzvanému morálnímu hazardu, tedy že se chováte trošku nezodpovědně, když nad vámi někdo zodpovídá za to, že nezbankrotujete,” odpovídá Heger.

„Vztah mezi fakultní nemocnicí a fakultou je dlouhodobě narušen, je to takový artefakt. Školská a medicínská linie by se měly srovnat, měla by tam být určitá dohoda o tom, kdo, co a kdy bude dělat, jaké budou úvazky, jak bude celý systém fungovat. Forma, která teď přichází, se mi ale jeví jako zbrklá, je tam řada otázek. Zákon v této podobě je pravděpodobně nepřijatelný,” myslí si Vyzula.

Úvěr od státu


Je všeobecně známo, že se ten problém nejvíce týká Brna, ministr Němeček byl poslední aktér oddlužení, dal do jedné z nemocnic tři čtvrtě miliardy korun. Vůbec to nepomohlo. Leoš Heger

Univerzitní nemocnice by hospodařily samy, několik nemocnic má ale v současnosti dluhy až v řádu stamilionů. „To je jeden z problémů, které je potřeba prodiskutovat. Z navrhovaných nemocnic je jedna třetina dobře hospodařící, další je na kladné nule a poslední hospodaří dlouhodobě špatně. A já se ptám, jak se bude tato věc řešit. Myslím si, že v žádném případě nebudou oddluženy. Představa je taková, že si tyto nemocnice vezmou úvěr od státu. Ale nemyslím si, že by to, že přijmeme zákon, pomohlo nemocnicím dostat se na kladnou nulu, když byly v předchozích letech v mínusu,” říká k tomu Vyzula.

„Dluhy nesouvisí přímo s tímto zákonem. Bude se to muset řešit v každém případě, ať už te n zákon bude nebo ne. Je všeobecně známo, že se ten problém nejvíce týká Brna, ministr Němeček byl poslední aktér oddlužení, dal do jedné z nemocnic tři čtvrtě miliardy korun. Vůbec to nepomohlo. V roce 2013 jsme chtěli na ministerstvu zdravotnictví tři klíčové nemocnice spojit a začít jejich restrukturaci, jinak to asi nepůjde,” říká poslanec za TOP 09.

autor: všt
Spustit audio