V Turecku se po nástupu prezidenta Erdogana diskutuje o zhoubném vlivu neomezené moci
Na počátku měsíce navštívil americký viceprezident Joe Biden Istanbul. Turecký opoziční deník Zaman dodává, že v té době se vztahy mezi oběma zeměmi hodně zkomplikovaly hlavně kvůli rozdílným postojům k Sýrii.
Po schůzce viceprezidenta Bidena a prezidenta Erdogana tisk nedostal žádnou významnější informaci.
Joe Biden se dotkl hlavního sporného bodu, když řekl, že pokud jde o Sýrii, obě strany nediskutovaly jen o hrozbě Islámského státu, který nesmí najít bezpečné útočiště a musí být poražen, ale také o tom, že je třeba posílit syrskou opozici a zajistit odchod režimu Bašára Asada.
Současně se proslechlo, že se americký politik rozhodl nenavštívit nové honosné sídlo Recepa Tayyipa Erdogana v Ankaře, jehož výstavba si vyžádala mnohem více prostředků, než se plánovalo.
Turecká i mezinárodní média si také všimla, že Biden jednal s ním, a nikoli s premiérem Davutoğluem, což znovu potvrdilo, že v Turecku je ve skutečnosti prezidentský režim.
Deník Zaman připomíná, že dříve by nebylo možné, aby americký host jednal tři a půl hodiny s předchozím prezidentem Abdullahem Gülem, aniž by ztrácel příliš mnoho času s tehdejším premiérem Erdoğanem.
Program jeho návštěvy potvrdil, že i svět přistoupil na novou realitu prezidentského režimu v Turecku.
Jedinou známkou Bidenovy jemné kritiky na téma budoucnosti turecké demokracie byl jeho výrok, že koncentrace moci v rukou hlavy státu je zhoubná.
Významné bylo i místo, kde padla tato slova – americký viceprezident to řekl při setkání se zastřešující skupinou turecké občanské společnosti známou jako Síť brzd a protivah. Tento pojem odkazuje k jednomu z klíčových aspektů rozdělení moci v demokratickém státním zřízení.
Turecký opoziční deník si všiml, že Bidenova kritika byla vskutku velmi jemná, protože hovořil většinou o americké demokracii. V té souvislosti připomněl, že ve Spojených státech jsou tři větve moci – prezidentova vláda, zákonodárný sbor a soudnictví – které mají rovnocenné postavení.
Zakladatelé Spojených států došli k závěru, že koncentrace moci je nejzhoubnější věc, jaká se může stát jakémukoli systému, a Američané jsou o tom přesvědčeni dodnes.
Americký viceprezident si dával pozor, aby se nedotkl svého hostitele, a proto zdůraznil, že nepřijel do Turecka, aby tam někoho obracel na víru.
Joe Biden přesto dodal, že nejlepší způsob, jak uchovat svobodu, je nedovolit, aby se v kterékoli z větví státní moci v jakékoli zemi soustředilo příliš mnoho moci.
Hlavní otázka, která souvisí s vnějšími pokusy varovat Turecko před nebezpečím autoritářského režimu, zní, zda mohou přinést konkrétní výsledky. Vždycky záleží na tom, zda se v té chvíli uplatňuje moc nebo vliv.
Komentátor tureckého deníku Zaman nepochybuje, že ani Spojené státy, ani Evropská unie nemají dost moci, aby postrčily Turecko správným směrem.
Brusel a Washington by měly hlasitěji kritizovat Ankaru jen v případě, že by měly na tureckého prezidenta dostatečný vliv. Evropská unie ho ztrácí, protože optimistický výhled na turecké členství je ten tam.
Budoucnost vztahů mezi Unií a Tureckem kalí vážné překážky, počínaje Kyprem a konče negativním postojem francouzského a německého veřejného mínění. Nadšení pro evropskou integraci se vytrácí i v samotném Turecku, které vidí pokračující propad evropské ekonomiky.
Ve Washingtonu má dynamika turecko-amerických vztahů daleko větší geostrategickou váhu, kterou ovlivňuje hlavně situace v Iráku, Íránu a Sýrii.
Američané jsou obvykle také mnohem ochotnější zasahovat do domácích problémů jiné země, když tam probíhají velké demonstrace a když hrozí pouliční násilí, které vyvolalo jednání vlády.
Washington vidí Erdogana jako náladového, nevypočitatelného a podezíravého politika, který je ochoten uvěřit nejdivočejším protiamerickým, protizápadním a protiizraelským konspiračním teoriím a bezohledně útočit na své domácí odpůrce.
Američtí politici mají nyní sklon se spíše držet stranou než Erdogana veřejně kritizovat. Lidé z turecké opozice by proto měli podle deníku Zaman rozumět výrokům amerického viceprezidenta na návštěvě v jejich zemi právě v tomto kontextu.
Turecký komentátor na závěr připomíná svým čtenářům, že pokud chtějí skutečnou demokracii ve své zemi, měli by vědět, že domácí dynamika v Turecku bude vždycky důležitější než jakákoli reakce ze Západu.
Zpracováno ze zahraničního tisku.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.