V Súdánu se rýsuje největší humanitární krize na světě

Zhruba 30 000 - 50 000 súdánských civilistů přišlo od února minulého roku o život. Na dva miliony lidí nemají co jíst a jsou zcela závislé na humanitárních zásilkách. Tisíce uprchlíků byly donuceny odejít do sousedního Čadu. Organizace Lékaři bez hranic varuje, že pokud do oblasti nebude rychle zaslána další humanitární pomoc, hrozí řadě běženců smrt v důsledku nemocí a podvýživy.

V oblasti Dárfúru operují kromě milic také dvě povstalecké organizace, Hnutí za spravedlnost a rovnost a Súdánská osvobozenecká armáda. Ty obviňují kabinet v Chartúmu, že arabské milice podporuje a odmítá je odzbrojit. Z tohoto důvodu tyto skupiny před několika dny přerušily mírová jednání s vládou.

Existuje tedy vůbec naděje, že arabské milice v Dárfúru v dohledné době ukončí etnické čistky a uprchlíci se budou moci bez obav navrátit do svých domovů? Ano, ale situaci může s největší pravděpodobností změnit jen tlak mezinárodního společenství. Toto přesvědčení vyjádřilo včera v Bruselu i 25 ministrů zahraničí Evropské unie, kteří apelovali na OSN, aby vůči Súdánu přijalo sankce, pokud tamní vláda rázně nezakročí proti arabským milicím.

A na cestě je i rezoluce, kterou by měly koncem tohoto týdne na půdě Rady bezpečnosti OSN předložit Spojené státy. Podle zdrojů z diplomatických kruhů, které cituje agentura DPA, by dokument poskytl Chártúmu 30-denní lhůtu na to, aby odzbrojila milice Džandžauí a jejich členy postavila před soud. V případě, že súdánský kabinet tento požadavek nesplní, mu mohou být například zablokována konta v zahraničí. Súdán by měl také požádat Africkou unii, aby střežila vzdušný prostor nad oblastí kolem Dárfúru. OSN tak chce zabránit tomu, aby bylo tamní černošské obyvatelstvo ohrožováno střelami z bojových vrtulníků.

Zdá se tedy, že Washingtonu ani jeho spojencům není situace v Súdánu lhostejná. Dárfúr v uplynulých týdnech navštívili jak americký ministr zahraničí Colin Powell, tak generální tajemník OSN Kofi Annan. O možném vyslání mírových jednotek do oblasti však otevřeně mluví jen málokdo - vojenskou operaci například nevyloučil britský premiér Tony Blair, ochotu vyslat do Súdánu mírové jednotky vyjádřila také Austrálie. Pro vládu George Bushe by však vzhledem k nesouhlasu mnohých Američanů s operacemi v Iráku a Afghánistánu bylo další mezinárodní angažmá nejspíš velmi problematické.

Na druhou stranu se podle analýzy stanice BBC Washington možná chce vyvarovat chyb, kterých se dopustil v Somálsku a v souvislosti s genocidou ve Rwandě. Tehdejší Clintonova vláda byla kritizována za nedostatečně rychlou reakci na zhoršující se situaci v obou zmíněných zemích. Současnými kroky ve prospěch tisíců súdánských civilistů by si tak americká vláda mohla vylepšit svůj morální profil. A konečně lze zájem Washingtonu o Súdán považovat také jako součást protiteroristické kampaně - právě Súdán totiž dosud platil za jeden z možných úkrytů pro islamistické militantní skupiny.