„V Rusku máte u soudu šanci 0,4 %, že odejdete nevinní,“ říká o systému represe novinář Ondřej Soukup

17. srpen 2018

Ukrajinský režisér a aktivista Oleh Hennadijovič Sencov drží již několik měsíců hladovku v izolaci sibiřského vězení, Kirill Semjonovič Serebrennikov má domácí vězení a zákaz komunikace do 19. září. Ani jeden z autorů se nepovažuje za tvůrce politických filmů. A v Rusku oficiálně neexistuje cenzura. Novinář a odborník na Rusko a postsovětské státy Ondřej Soukup spolu s Terezou Šimíkovou z Institutu dokumentárního filmu nabádají k citlivosti a zájmu o ruské umění.

„Mezinárodní pověst pomáhá chránit jak tvůrce, tak jejich filmy,“ říká Tereza a myslí i na dalšího autora, Askolda Kurova, autora snímku Proces: Ruský stát vs. Oleg Sencov. V Rusku už nežije a to mu i pomáhá, jeho film byl na Berlinale. (Nyní je ke zhlédnutí na webu ČT.) Kritici Kremlu, kteří mají nějakou výraznější mezinárodní pozici, z pravidla nedostanou na film žádné peníze a případný snímek je pak potlačován v distribuci. „Například filmy Vitalije Manského nebo filmy uvedené na zahraničních festivalech mají problémy technického rázu. Zrovna nejde elektřina, když se má promítat, případně o nich mlčí sdělovací prostředky,“ popisuje Tereza nepřímou perzekuci.

Někteří autoři ale za své názory nesou následky mnohem horší. „Případ Oleha Sencova byl naštěstí otevřený médiím, což není pravidlem u procesů lidí obviněných z terorismu. Odsouzen byl za to, že měl podpálit dvoje dveře, jedny z nich přímo vládnoucí strany Jednotné Rusko,“ vysvětluje Ondřej situaci. „Útok provedl patrně jiný obžalovaný, který má výrazné psychické problémy a už předtím se léčil,“ říká Ondřej a popisuje nepřehlednou situaci aktivistů na anektovaném Krymu. „Stejní důstojníci ukrajinské tajné služby (SBU), kteří nás pronásledovali, protože jsme podporovali Majdan, přešli na duhou stranu a rychle potřebovali nějaký spektakulární proces,“ cituje Ondřej zdroje znalé situace na Krymu.

Proces a následné věznění neustále sledují média, pokus o omilostnění Oleha Sencova ale selhává i přes podporu velké části západních vlád a institucí. O dalším případu obvinění filmového a divadelního režiséra Kirilla Semjonoviče Serebrennikova nebo o neobjasněném zabití Alexandra Rastorgujeva a jeho týmu v Africe se dozvíte v audiu.

Existuje něco jako blacklist pro ruské umělce? Chrání autory popularita před perzekucí, anebo naopak slouží jako výzva pro politickou mašinerii? Poslechněte si audio verzi rozhovoru.

Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.