V případě brexitu bude Británie vědecky strádat, říká předseda AV ČR Jiří Drahoš
Už zítra obyvatelé Velké Británie rozhodnou o tom, zda jejich země setrvá v Evropské unii, nebo dojde k takzvanému brexitu. Kromě hospodářských a politických dopadů se mezi odborníky vedou diskuze i o dopadech na britskou a evropskou vědu.
Proti vystoupení se vyjádřila řada vědců včetně 13 britských nobelistů. Naopak za brexit lobbuje iniciativa Scientists for Britain. Dopady případného vystoupení Británie z EU přiblíží předseda Akademie věd ČR Jiří Drahoš.
„Jsem přesvědčen o tom, že brexit by ohrozil celou řadu úspěšně probíhajících společných projektů financovaných Evropskou unií. Četl jsem, že například univerzita v Cambridge by musela ukončit až třetinu velkých interdisciplinárních projektů, které jsou financovány právě Evropskou komisí,“ říká Drahoš.
Proto podle jeho názoru řada vědců vydala prohlášení za setrvání Británie v EU a tvrzení, že věda se dá dělat bez politiky, je podle něho velmi nekorektní. Zároveň by případný brexit ovlivnil i českou vědu, protože řada českých vědců se účastní projektů financovaných z Evropské unie, na kterých spolupracují s Brity. Odchodem Spojeného království z unie by se spolupráce zkomplikovala.
„Pro britské vědce hraje Evropská unie nejdůležitější roli jako alternativní zdroj financování výzkumu a vývoje kromě národního zdroje, kde se Britové potýkají s nedostatkem národních peněz na vědu. Velká Británie přispívá do evropského rozpočtu na vědu asi 11 % a získává z něj 16 %. Budou-li ukončeny tyto aktivity, budou Britové vědecky rozhodně strádat, o tom není pochyb,“ uzavírá Jiří Drahoš.
Včera proběhla debata Českého rozhlasu Plus o případném brexitu. Pozvání přijali Eva Zamrazilová, Tomáš Sedláček, Pavel Kohout, Jiří Pospíšil, Petr Mach, Václav Klaus ml., Pavel Drahotský a Zbyněk Frolík. Video s debaty si můžete přehrát níže:
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
