V předpovědi se ministerstvo „seklo“ o 132 miliard. Levá ruka neví, co dělá pravá, všímá si ekonom

10. leden 2017
Štěpán Křeček

PRO A PROTI. Koaliční vláda se chlubí největším rozpočtovým přebytkem v historii samostatného českého státu 62 miliard korun. Rozdíl mezi předpokládaným deficitem a současným přebytkem činí přibližně 130 miliard korun. Znamenají tato čísla jednoznačný úspěch této vlády?


„Je to naprostý úspěch této vlády,“ hodnotí rozpočet v pořadu Pro a proti ekonomický expert ČSSD Michal Pícl. „Poté, co jsme tady roky slýchávali od pravicových vlád o rozpočtové odpovědnosti a vyrovnaných rozpočtech, tak musela přijít až vláda sociální demokracie, která zvládla udělat přebytkový rozpočet.“


Kdyby byl rozpočet správně napredikovaný, mohli jsme si odpustit PR reakci ministra financí o tom, že je skvělý ministr financí, což není – když jeho podřízení dokážou tak špatně napredikovat rozpočet, tak to jen ukazuje, že rezort řídí ne úplně dobře. Michal Pícl


Přebytek rozpočtu určitě nebyl záměrem vlády, protože plánovala schodek. To, že to dopadlo přebytkem znamená, že mnohdy levá ruka neví, co dělá pravá. To se musí jednoznačně zlepšit, protože kdybychom takto plánovali i do budoucna, tak by návrhy státních rozpočtu byly zbytečné. Štěpán Křeček

Ekonom připomněl, že se tak stalo ne díky „asociálním škrtům“, ale díky dobré hospodářské proinvestiční politice vlády.

„Co mě na tom trápí, je to, jak mohlo dojít k tak velkému rozdílu v předpovědích ministerstva financí, a jaká byla skutečnost,“ svěřil se Pícl. „To můžeme pozorovat už od dob Miroslava Kalouska, kdy se prostě ministerstvo není schopno trefit.“

Výsledný přebytek podle něj nevznikl výběrem daní. „Dokonce se vybralo méně i DPH, než bylo předpovězeno… Do přebytku jsme se dostali transfery z EU zhruba 61 miliard, takže vládě se dobře podařilo vyčerpat prostředky z Unie. Dobře se dařilo také našim podnikům, které přinesly o 10 miliard navíc, než bylo predikováno,“ vysvětluje.

„V oblasti investic máme sice menší výdaje oproti předchozím letům, ale to je dáno tím, že nebyly předchozími vládami připraveny projekty, nejsou vykoupeny pozemky a tak dále… My bychom rádi investovali, ale ono to prostě nejde, rádi bychom stavěli, ale není kde,“ konstatoval Pícl.

Michael Pícl

Druhým hostem je ekonom Štěpán Křeček z Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze. Ten souhlasí, že tento výsledek úspěchem je. „Takový přebytek jsme tu neměli 21 let. Ale také se musíme podívat, jakým způsobem bylo tohoto úspěchu dosaženo,“ dodal.

„Jestliže se plánoval schodek 70 miliard, a pak dosáhneme přebytku 62 miliard, tak se ministerstvo takzvaně seklo o 132 miliard,“ upozornil.

Ekonom uvedl několik přesnějších čísel. „Musíme si uvědomit, že jsme vybrali na daních o 68 miliard více než v předchozím roce 2015. Jestli tedy vybíráme o 68 miliard více na daních a přebytek je 62 miliard, tak je zde určitě prostor pro snižování daní.“

Podle Křečka máme daně velmi vysoké. „Například snížená sazba DPH na úrovni 15 % je třetí nejvyšší v Evropské unii. Máme osmé největší zdanění práce v rámci všech zemí OECD, kterých je celkem 35… Myslím si, že když dosahujeme tak pěkného výsledku a přebytku hospodaření, tak by měli mít i občané z toho nějaký prospěch, a proto je snížení daní určitě na místě.“

Nižší podíl investic také sehrál svou velmi významnou roli. „V tomto roce byly investice jen 85 miliard korun. to je významně méně, než v letech předchozích. Jestliže budeme šetřit na úkor investic, může nás toto chování dostihnout v letech příštích,“ varoval Štěpán Křeček.

  • Aktuální dění
  • Rozhovor