V Praze se staví čím dál hůř, říká architekt Ladislav Lábus
Dnes je to přesně 20 let, co zahájil svůj zkušební provoz Tančící dům. Podle jednoho z jeho architektů je ale nepřístupný a nikoliv domem všem přístupné kultury. Jak se daří využívat významné architektonické stavby v Praze? A vznikají vlastně v metropoli cenné architektonické skvosty?
„Tančící dům je jedna z nejhodnotnějších staveb, co se v Praze v posledních 25 letech postavila, ale zároveň ve své době zaznamenala i velký odpor“ říká architekt Ladislav Lábus, který je hostem Interview Plus. Dodává, že to byla jedna z prvních významných investic v Praze financovaných zahraniční firmou.
Stavby v Praze
Podle Ladislava Lábuse chybí Praze například kulturní stavby, jako třeba koncertní síně. Investuje se ale do jiných typů staveb – zmínil například budovu Národní technické knihovny v Dejvicích nebo novou budovu Fakulty architektury ČVUT tamtéž.
Projekt na přestavbu okolí Masarykova nádraží pod vedením Jakuba Klašky, jednoho z následovníků Zahy Hadid, podle něj není městotvorný. „Mám pocit, že to je zbytečně eskalované, že to není dělané městotvorným způsobem a že to je vlastně souhrn několika zajímavých staveb,“ hodnotí Lábus. Za chybu považuje i to, že zde nestaví město, protože takto to postrádá veřejný zájem.
Povolování staveb je čím dál složitější
Praha podle Ladislava Lábuse přestala být otevřená novým investicím nebo novým architektonickým nápadům. „V Praze se staví čím dál hůř. Každé stavební povolení nebo každé územní řízení se zastaví díky tomu, že do toho někdo vstoupí, a ty lidi, které bychom tady možná rádi viděli, aby tady stavěli, tak radši staví tam, kde je ten systém otevřenější, kde nevznikají takové protitlaky.“
Ladislav Lábus říká, že příčinou je proces správního řízení: „Ať už povolování staveb nebo umisťování staveb je prostě čím dál složitější a lidi, kteří chtějí bránit tomu, aby se někde něco postavilo, jsou čím dál více organizovaní.“ Praze podle jeho mínění chybí metropolitní plán a problémem je i to, že magistrátní úředníci podléhají tlaku různých spolků a sdružení.
Co si myslí o výstavbě nových rodinných domků v satelitech? Jaký je jeho názor na rozrůstání Prahy? A jak architektonicky hodnotí okolí Českého rozhlasu? Poslechněte si celý záznam Interview Plus.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.