V Praze se na školu nedostal každý pátý, to je špatně. Nové kampusy má stavět stát, míní expert
Jen sedm procent žáků neuspělo v prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy a víceletá gymnázia. I letos se ale potvrdila nerovnoměrnost šancí. Především v Praze nebo Brně skončili pod čarou žáci, kteří by jinde byli přijati. „Zatímco v regionech je spíš problém naplnit vypsané obory, v Praze se nedostal téměř každý pátý žák. Vzhledem k velkému taktizování, které tam probíhá, je to špatný výsledek,“ soudí programový ředitel společnosti EDUin Jan Vörös Mušuta.
„Úloha těch testů je jediná a tu plní. Chceme, aby rozřadily žáky podle predispozic ke studiu na střední škole, a v tom fungují relativně dobře,“ připouští expert.
Podle něj je ale toto zadání samo o sobě kontraproduktivní: „Nám přeci jde o to, aby se na základní škole naučili kompetence, které stát předepisuje. A k tomu bohužel neslouží.“
Čtěte také
Z odborné veřejnosti zaznívá kritika, že testy deformují výuku v 8. a 9. třídách a žáci se neučí kompetence, ale spíš návyky, které se jim budou hodit při vyplňování zaškrtávacího textu. „Ten dopad je velmi negativní, a to plošně na všech základních školách, přestože ty testy jsou potřeba jen pro některé školy v Praze,“ upozorňuje.
Ministerstvo školství v minulých letech vyzývalo hlavní město k navýšení počtu míst ve školách, došlo k tomu ale jen v omezené míře. „Primátor Bohuslav Svoboda (ODS) říkal, že nelze předvídat, jaká bude demografie v Praze, což je naprosto mylná představa,“ kritizuje expert.
Do metropole se ve velké míře hlásí žáci ze Středočeského kraje, který je oproti Praze na opačném konci žebříčku počtu míst na školách. Řešením je podle Mušuty budování kapacit v Praze, i když náklady činí až 1,5 milionu korun na žáka.
„Měl by do toho vstoupit stát – podobně jako když staví vnější pražský okruh, měl by postavit kampusy pro střední školy na okrajích Prahy. Nemusí ty školy spravovat, i když by mohl, ale měl by se mnohem víc podílet na nákladech,“ míní.
Neplýtvejme potenciálem
Ministr školství Robert Plaga (ANO) by do budoucna rád snížil váhu testů Cermatu z 60 na 40 procent, podle Mušuty by šlo o kosmetickou změnu správným směrem, protože školy by si mohly studenty více vybírat podle vlastních kritérií. Nezamýšleným důsledkem by ale mohla být větší profilace škol.
Čtěte také
Mušuta chválí sofistikovaný systém pro rozdělování žáků na jimi preferované školy, přihlášek by ale mělo být možno podat více, aby se žáci nebáli být ambiciózní a hlásili se i tam, kde mají nízkou šanci na přijetí.
Poukazuje na to, že rodiče se často rozhodují podle výsledků přijímaček v předchozím roce a dochází tím k efektu sinusoidy, kdy se na danou školu hlásí méně dětí, což následně přitáhne pozornost rodičů a počet bodů potřebných pro přijetí se v následujícím roce zdvojnásobí. A v důsledku toho zájem opět opadne.
„Když přihlášek bude minimálně pět, sníží to potřebu taktizování a povede to k tomu, že první volbou bude opravdu moct být ta vysněná škola a nebudeme plýtvat potenciálem dětí,“ zdůrazňuje.
Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
