V Polsku jsem nepřítel číslo jedna, říká Donald Tusk

Polský předseda Evropské rady Donald Tusk se k problémům své vlasti příliš otevřeně nevyjadřuje. Za zavřenými dveřmi úterního zasedání několika frakcí Evropského parlamentu byl však sdílnější.

Rozepisuje se o tom německý časopis Der Spiegel. Tusk v posledních měsících čelí řadě problémů, které prověřují jeho manažerské schopnosti. Řešení uprchlické krize je v nedohlednu a velkou výzvou je drolící se evropská solidarita. A na obzoru je takzvaný „brexit“- britské referendum, které rozhodne, zda Spojené království zůstane členem Evropské unie.

Žádná z těchto krizí ale nezpůsobuje šéfovi nejvlivnější evropské instituce, sdružující 28 členských států, takové bolení hlavy, jako situace v jeho rodném Polsku. Nová vláda ve Varšavě si pospíšila s ráznými změnami ústavních struktur včetně destabilizace ústavního soudu. A také obsazuje vedoucí funkce ve veřejnoprávní televizi a rozhlase.

Každá věta, kterou Tusk v souvislosti s těmito problémy pronese, je navýsost citlivá. Za zavřenými dveřmi se ovšem netají tím, na které straně stojí. Což se stalo, jak píše Der Spiegel, na zasedání klubu Strany zelených a také jedné ze socialistických frakcí Evropského parlamentu. Schůzka byla plánována dlouho předem, ale nakonec šla všechna témata stranou. Ukázalo se, že Polsko je v současnosti jedním z nejkontroverznějších témat Evropské unie. A všichni o tamním vývoji chtějí mluvit.

Čtěte také

Po tvrdé kritice na adresu nové polské vlády z úst předních evropských politiků vyzval Tusk ke zdrženlivosti. „Osobně jsem k mnoha opatřením nového polského establishmentu kritický. Přehnaná tvrzení a někdy až ostré výhrady, bez ohledu na dobrou vůli řečníků zde v Bruselu, nikam nevedou a mohou být kontraproduktivní,“ řekl Tusk.

Reagoval tak na výroky sociálnědemokratického předsedy Evropského parlamentu Martina Schulze a německého eurokomisaře, křesťanského demokrata Günthera Oettingera. Prvně jmenovaný přirovnal kroky nového polského kabinetu k Putinově ruské mocenské hře, druhý pak žádal, aby bylo Polsko podrobeno dohledu ze strany evropských struktur.

Budoucí prezident Evropské rady a bývalý polský premiér Donald Tusk

To se také, jak podotýká německý týdeník, de facto stalo. Evropská komise minulý týden zahájila s Polskem bezprecedentní proceduru, která má zkoumat dodržování právního státu v otázce ústavního soudu a veřejnoprávních médií. Je to vůbec poprvé, co Brusel takový mechanismus použil a co o něm diskutoval Evropský parlament.

Tusk, který zastával v letech 2007 až 2014 funkci premiéra, si je potenciální výbušnosti situace vědom. „Polský problém je natolik zajímavý, že vyvolává vášnivé diskuse. Evropské instituce i já osobně máme morální, ale i politickou povinnost zapojit se do otevřeného dialogu s členskou zemí, kde hrozí porušení právního státu a demokratických norem.

Tuska při volbě předsedy Evropské rady sice výrazně podporovala německá kancléřka Angela Merkelová, jeho první rok ve funkci však nebyl vůbec jednoduchý. Už jen fakt, že Polsko není členem eurozóny, představoval pro Tuska v debatách o setrvání Řecka v rodině států se společnou měnou značný handicap. A pokud jde o uprchlickou krizi, alespoň v jejích počátečních fázích, Tusk se před říjnovými volbami v Polsku možná až příliš ohlížel na situaci vlády Občanské platformy, jejíž býval čelným reprezentantem. „A nejednal rozhodně,“ – myslí si komentátor časopisu Der Spiegel.

Čtěte také

„Pro většinu lidí, reprezentujících nový polský režim, jsem veřejný nepřítel číslo jedna. Z mnoha důvodů. Také proto, že tady v Bruselu zastávám funkci předsedy Evropské rady,“ uvedl Tusk v neoficiální debatě s poslanci Evropského parlamentu.

Při zmíněném jednání za zavřenými dveřmi se Tusk netajil očekáváním, že s ním ve Varšavě moc vlídně jednat nebudou. Mírně řečeno, Tuskův vztah s Jaroslavem Kaczyńským, lídrem nacionálně konzervativní strany Právo a spravedlnost, který v nové vládě tahá za všechny nitky, je dosti napjatý.

Situace se však změnila a Tusk se stal v debatě o migrační krizi výraznou osobností. Jasně prezentoval skeptický postoj k povinnému mechanismu přerozdělování uprchlíků v rámci unie. A postavil se tak proti kancléřce Merkelové a předsedovi Evropské komise Jeanu-Claudeu Junckerovi, kteří kvóty vehementně podporovali. Opakovaně zdůrazňoval, že nejdůležitější je bezpečnost vnějších hranic Evropské unie. „Což je postup, který se nakonec pro Angelu Merkelovou stal prioritou,“ zdůrazňuje Der Spiegel.

autor: smi
Spustit audio