V polském Bělověžském pralese se kácí kvůli kůrovci. Ekologové tomu brání marně
V Polsku začali v lednu kácet v legendárním Bělověžském lese – v posledním dochovaném nížinném pralese v Evropě. Nepomohly ani odborné expertízy a výzvy domácích a zahraničních vědců, kteří volají po záchraně této nesmírně cenné lokality.
Proto lidé začali prales bránit vlastními těly – informuje server France 24.
Od čtvrtka na území, které organizace UNESCO vyhlásila za součást světového přírodního dědictví, působí aktivisté. Vlastními těly chrání stromy, které se mají pokácet.
„Zůstaneme tak dlouho, jak bude třeba,“ cituje server varšavského ochránce přírody Piotra Dankowského, jednoho ze dvou mladých aktivistů, kteří se ve vesnici Czerlonka připoutali k zařízení na těžbu dřeva. Nechtěli, aby se přemístilo do lokality, kde mají prastaré stromy padnout.
Obránci pralesa nejsou sami. Podporují je kolegové z hnutí Greenpeace a také z organizace Divoké Polsko. Po několika hodinách na místo protestu dorazila policie, která za použití síly donutila mladíky, aby přestali lesnickou mechanizaci blokovat. Ochránci přírody však na místě zůstali, a v protestech hodlají pokračovat.
Vše se odehrávalo v bezprostřední blízkosti hvozdu, který je, kromě unikátních porostů, také domovem mnoha zvířat, včetně asi osmi set zubrů, největších evropských savců – uvádí France 24.
Zástěrka pro komerční těžbu?
Polská vláda schválila kácení v květnu. Prastaré stromy napadené lýkožroutem podle resortu životního prostředí představují riziko postižení dalších porostů, ale i požárů a ohrožení bezpečnosti provozu na tamních komunikacích. Podle nových pravidel by se v následující dekádě mohlo vykácet až 188 tisíc metrů krychlových dřeva; dosud byl limit 63 tisíc kubíků.
Na obranu území, po deset tisíc let více méně nedotčeného, už vystoupili polští i světoví vědci, ekologičtí aktivisté a také příslušné orgány Evropské unie. Unisono obviňují Varšavu, že kácení je jen zástěrkou pro masivní komerční využití pralesa.
Koncem dubna vyslala Evropská komise na adresu Varšavy poslední varování. A hrozí, že podnikne právní kroky k zastavení rozsáhlé těžby.
Brusel se obává, že nynější zásahy způsobí nenapravitelné škody na biologické diverzitě v lesích, které jsou součástí unijní sítě chráněných území Natura 2000.
Polská pobočka Greenpeace uvedla, že nynější protestní akce je zaměřena i na „získání času na shromažďování důkazů o činnostech, které jsou v rozporu s pravidly EU a regulemi UNESCO“.
Prales o rozloze 150 tisíc hektarů se nachází na pomezí Polska a Běloruska. Tamní Bělověžský národní park je nejstarším nížinným lesem v Evropě, který se dochoval prakticky v původním stavu. Zčásti i proto, že bývával oblíbenou honitbou polských králů a ruských carů. Těžba tak byla po dlouhou dobu přísně omezena.
Pod ochranou UNESCO je od roku 1979. Ekologičtí aktivisté na polské i běloruské straně už několik let volají po velmi přísné ochraně a zákazu vstupu do nejvzácnějších oblastí. Podle aktivistů by se měl takový zákaz týkat lesníků a jejich strojů i turistů, kteří Bělověžský prales navštěvují ve stále hojnějším počtu, uzavírá server francouzské televize France 24.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
