V pískovcových skalách Geoparku Ralsko se těžila železná ruda. Dnes těmi místy vede zajímavá stezka
Národní Geopark Ralsko na Českolipsku v Libereckém kraji vznikl na území bývalého vojenského prostoru a je rozmanitou mozaikou pískovcových skalních věží, tabulových hor, rybníků, rašelinišť a borových lesů. Hledat v těchto místech stopy po těžbě železných rud, které se těžily spíš v horských oblastech, může na první pohled vypadat jako pošetilost. Ale už podle názvu obce Hamr na Jezeře by tu stopy železa měly být.
Geostezka, která vede místy historické těžby železné rudy, začíná v altánu s reliéfní mapou na rozcestí pod Děvínem, na nějž vedou červené turistické značky. Děvín byl středověký hrad na výrazném vrcholu, kterým prochází vulkanická žíla. Hrad byl založen kolem roku 1250 a od 16. století pomalu pustl a měnil se ve zříceninu. A právě počátkem 16. století se v okolí Hamru na Jezeře rozvinulo dobývání železných rud, o kterém máme dnes jen základní znalosti.
Vulkanická žíla na Děvíně vychází až na povrch a je patrná u přístupového schodiště k hradu. Stýká se zde s pískovci a na tom kontaktu je vidět, že pískovce jsou proželeznělé, zpevněné a zbarvené do okrové až hnědočervené barvy. A právě díky tomuto zpevnění pískovcový vrch Děvín odolal erozi.
Hned u stop po železných rudách se nachází štola vedoucí podél žíly, kde se ruda těžila. Další dochovaná štola je na jihovýchodním úbočí hradu, daly by se říct na nádvoří. Tady již stopy po železných rudách patrné nejsou, protože je zde žíla ukrytá uvnitř pískovce. Štoly jsou dnes lidem nepřístupné, protože v nich žijí netopýři.
Asi kilometr od hradu na jihozápadním úbočí Hamerského Špičáku se nachází malý pískovcový lom. Na zdejších proželezivělých pískovcích jsou vidět při troše fantazie takzvané železné růže. A už jen kousek odsud se nachází nevýrazný vrch Sächtenstein. Zatímco na Děvíně se železná ruda těžila hlubině, tady šlo o povrchovou těžbu. V současné době je dobývka dlouhá 75 a hluboká 17 metrů. Železná ruda, která se na této žíle vedoucí od Děvína těžila, sice nebyla moc bohatá, ale stačilo to k tomu, aby v okolí vznikly vysoké pece a hamry.
A komu by tři zastavení, která jsme v reportáži absolvovali, byla málo, tak může pokračovat dál kolem pískovcové tabulové hory Široký kámen ke Skalnímu divadlu, což je pískovcové město se skalní branou, přes pískovcový suk Stohánek se zbytky skalního hradu až na Velký Jelení vrch a Dobývku pod Kozím hřbetem. Geostezka má celkem deset zastavení, která jsou navíc opatřena QR kódy, takže pomocí mobilního telefonu může každý získat o jednotlivých místech podrobné informace.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
