V opravdu demokratické zemi by premiér, který nejde volit, odstoupil. Tady se tomu jen všichni pousmějí, tvrdí Daniel Kroupa

15. říjen 2018
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Daniel Kroupa

Volby jsou letos za námi. Co (nebo kdo) stojí za nízkou volební účastí?

V komunálních volbách přišlo k urnám 47,34 % voličů, v prvním (42,26 %) a druhém (16,49 %) kole senátních voleb to bylo méně. Na druhou stranu, před dvěma lety byla ve druhém kole účast ještě asi o procento menší (15,38 %).

„Nemyslím si, že by letošní volební účast ve druhém kole senátních voleb byla nějak menší, než je tady obvyklé,“ myslí si komentátor David Klimeš z týdeníku Ekonom. Tedy kromě roku 2002 (32,55 %), který byl spíš nějaké referendum k tehdejším celospolečenským problémům. „Rozhodně jsem pro zachování Senátu, ale spíš by to chtělo podívat se na skutečnost, kdo získal ve druhém kole víc než v tom prvním. A je to pouhých šest senátorů,“ dodává.

Tady je něco špatně...

Podle Klimeše i dnes tak skloňovaný senátor Jaroslav Kubera (ODS) může svou legitimitu odvozovat od 13 tisíc hlasů v prvním a 8 tisíců hlasů ve druhém kole.

„Protože všichni voliči prostě odjeli na chalupy. Můžeme debatovat o větším časovém odstupu mezi prvním a druhým kolem, třeba aby se lístky dostaly lidem do schránek. Můžeme se bavit o elektronickém hlasování, o australském modelu, ale pokud pouhých šest vítězů má ve druhém kole víc hlasů než v tom prvním, tak je tady něco špatně,“ dodává Klimeš.

Politolog Masarykovy demokratické akademie Lukáš Jelínek vidí chybu jinde. „Z malého zájmu o volby bych vinil politiky, protože si to prostě neodpracovali. I teď po volbách je vidět, že tady máme dvě skupiny: jedni by Senát zrušili a další by to nechali tak, jak to je. Ale některé tradiční strany třeba v komunálních volbách ani postavily celé kandidátky. Ani v místech, kde to dělaly vždy. Buď nemají lidi, nebo se rozhodly soustředit pouze na volby sněmovní,“ tvrdí Jelínek.  

Nevolící Babiš? To je na rezignaci 

Boj o Senát na Praze 8: Pavel Dungl (nestraník za TOP 09 a STAN) a Lukáš Wagenknecht (nestraník za Piráty)

Pavel Dungl a Lukáš Wagenknecht

Hosty pořadu Pro a proti byli dva kandidáti za volební obvod č. 23: uznávaný lékař a ortoped Pavel Dungl ( nestraník za STAN a TOP 09) a bývalý náměstek ministra financí, ekonom a auditor Lukáš Wagenknecht (nestraník za Piráty).

Podle bývalého senátora, politika a vysokoškolského profesora Daniela Kroupy v zájmu (i nezájmu) o volby hrají roli i gesta našich politiků.

„Zpočátku se Senát snažili dehonestovat a teď jsme opět viděli negativní gesto současného premiéra Andreje Babiše (ANO), který klidně oznámil, že nejde volit, protože tam není jemu milý kandidát. Kdyby se něco podobného stalo v normální, demokratické zemi se stabilizovaným systémem, tak by takový premiér musel odstoupit. U nás se nad tím ale všichni jen pousmějí. To ale nepřichází v úvahu. Politici musejí být na prvním místě těmi, kteří hájí instituce, které mají řídit. Jinak to přece nedává smysl,“ zlobí se Kroupa.    

Podle komentátora Českého rozhlasu Petra Hartmana se ukazuje, že z hlediska volební účasti je úplně jedno, jestli je volba do Senátu jednokolová, nebo dvoukolová. „Senát byl totiž úmyslně koncipován jako slabší komora parlamentu, taky zůstal několik let nenaplněn. Zklamali i někteří senátoři, třeba když posvětili účelové změny ústavy při vypisování předčasných voleb, nebo když souhlasili s přímou volbou prezidenta, která ale úplně nabourala celý náš ústavní systém.“

To všechno dohromady pak podle komentátora Hartmana prý může u voličů vyvolat pochybnosti o smyslu Senátu. Víc si poslechněte v audiozáznamu pořadu.  

autoři: Radko Kubičko , lup | zdroj: Český rozhlas
Spustit audio

Související