V odsouzení zvěrstev na Ukrajině jsme nehledali kompromis. Ke cti opozice nikdo neměl výhrady, oceňuje poslanec Výborný

Usnesení Poslanecké sněmovny k válce na Ukrajině podpořili všichni přítomní poslanci. Konkrétně vás bylo 153, a to nejen ze všech stran a hnutí vládní koalice. Pro bylo také 50 poslanců z hnutí ANO a 17 poslanců z SPD. Jak těžké bylo dojednat text tak, aby jeho podpora byla opravdu takto jednomyslná?

Chci zdůraznit, že jsme ani v jedné čárce, ani v jednom slově, ani v jedné větě nebo odrážce nehledali nějaké kompromisní znění, které by vyhovovalo všem poslaneckým klubům v rámci Poslanecké sněmovny. Je to prozaické. Usnesení bylo reakcí na zveřejněné naprosto brutální drastické záběry masakru civilistů v Buči a severně od Kyjeva tak, jak se objevily ve všech světových médiích. A v reakci na zděšení, které skutečně zasáhlo osobně i nás poslance, musím říct, že každého, kdo máme děti, rodinu, ale prostě každého člověka, který v sobě má trochu lidskosti, tak ty záběry, které jsme viděli, ta čísla dětí, které zahynuly, byly zavražděny ruskými agresory na Ukrajině, nás samozřejmě nemohla nechat chladnými.

Čtěte také

iROZHLAS

Poslanci jednomyslně označili vraždění v Buče za válečný zločin. Vyzvali k dalším protiruským sankcím

S touto iniciativou přišel můj kolega z KDU-ČSL Jan Bartošek, místopředseda sněmovny. Během pondělí to byl on, kdo ve spolupráci s ministrem zahraničních věcí Janem Lipavským a jeho resortem, kam to samozřejmě přísluší, společně připravili znění usnesení, které jsme v úterý dopoledne předložili na jednání politického grémia Poslanecké sněmovny předsedům, i opozičních, poslaneckých klubů a v zásadě jsme je postavili před jasnou věc.

Jde o usnesení, které považujeme za naprosto relevantní, oprávněné. Je možná v některých bodech skutečně velmi tvrdé, a je to tak správně, a to primárně proti Ruské federaci, protože ta je tím agresorem. A když se podíváme na záběry z Ukrajiny, tak skutečně tady se vybavují snímky ze Srebrenice z 90. let v Jugoslávii, možná z druhé světové války.

Když jste tedy ten text, který opravdu má některé formulace dost ostré, předložili opozici, tak tam nebyla vůbec žádná připomínka? K žádnému slovu, k žádné formě?

Musím říct ke cti opozice, a to jak hnutí ANO, tak SPD, nikdo z opozice nepřišel s nějakou výhradou ani s požadavkem na změnu slova nebo volby měkčí formulace. Nic takového nepadlo. A potom všichni, a já musím říct, že mě to vlastně mile překvapilo, minimálně u té menšinové části opozice, zvedli pro usnesení vahou svého hlasu ruku. Je to dobře.

Co si od prohlášení slibujete? Není to, byť to je tedy přijato naprosto jednomyslně, jen gesto?

Jenom gesto ne. Je to jasná deklarace, kterou sněmovna, která z ústavního pořádku České republiky kontroluje vládu a vláda se zodpovídá Poslanecké sněmovně, dává vládě důvěru. My jí tady dáváme jasnou podporu, protože druhá část usnesení je o podpoře směrem k české vládě, aby i nadále činila ty kroky, které činí. Není to tak, že bychom vládě říkali: Děláte něco málo nebo pomalu. Ale jasně říkáme: Pokračujte a buďte v tom razantnější, ať  pomoc směrem k Ukrajině i ta vojenská je skutečně taková, aby se Ukrajina dokázala ruské invazi a agresi ubránit.

Současně ale reagujeme i na tu naprosto bezprecedentní situaci vraždění civilistů na Ukrajině. Prostě není možné, aby v kontextu historie posledních 100 let, kdy jsme řešili na Norimberském procesu válečné zločiny během druhé světové války, kdy tady byly dva zvláštní Mezinárodní trestní tribunály pro zločiny v bývalé Jugoslávii a také na území bývalé Rwandy, kde také probíhala genocida, zůstaly činy Ruské federace nepotrestány.

Čtěte také

iROZHLAS

Buča ukazuje válečné zločiny Ruska. Prokázat genocidu ale bude složité, říká poslanec Balaš ze STAN

V tom prohlášení mimo jiné vyjmenováváte, co všechno ze strany Ruska je podle vás zločinem. Dodáváte, že všichni, kdo jsou za tyto zločiny zodpovědní, musí být postaveni před soud a potrestáni. Může v tom ČR nebo čeští představitelé, vládní představitelé nebo jiní zástupci ČR opravdu něco konkrétního udělat?

Zcela jistě. Česká republika je členem Spojených národů. Například právě mezinárodní trestní tribunály vznikaly na základě rozhodnutí OSN, konkrétně Rady bezpečnosti. Tady jsme ale mimochodem u prvního problému, protože má-li OSN plnit ty cíle, které si vytkla ve své zakládací smlouvě po druhé světové válce, tak tady stojí před jasnou otázku, zda Rada bezpečnosti, jejímž stálým členem s právem veta je i Ruská federace, jestli se OSN vlastně nestává totálně neakceschopnou, a to i směrem například k potrestání válečných zločinů. Ale chci zdůraznit, že to není nutně jen záležitost OSN, protože my máme v tuto chvíli i stálý Mezinárodní soudní tribunál, kde lze soudit válečné zločiny. Ten sídlí v Haagu.

Na druhé straně – omlouvám se, že do toho skáču – Rusko není signatářem příslušné smlouvy.

Čtěte také

Rusko páchá válečné zločiny, shodli se lídři EU. Spolu s USA slíbili další sankce i pomoc Ukrajině

Je to tak. Ani Spojené státy nejsou signatářem. Ukrajina není signatářem, nicméně se k té smlouvě připojila, takže z hlediska poškozeného by ta možnost byla. Ale já si myslím, že nemá smysl se teď utápět v paragrafech a v právních postupech. Je potřeba přesvědčit světové společenství a lídry, že to, co se děje na Ukrajině, jsou válečné zločiny. To, myslím, je dneska naprosto zjevné.

Nedovedu si představit, že bychom jako politici i tady v ČR zavřeli oči a řekli: Dělalo to Rusko. Je to světový hegemon. Nemáme sílu na to ty zločiny potrestat. Musí světové společenství, a proto máme prezidenta, premiéra, ministra zahraničních věcí, a je důležité, abychom se shodli jako Evropská unie. Proto jsme nakonec součástí Evropského společenství, abychom udělali všechny kroky pro to, aby Ruská federace byla potrestána.

Co by podle Marka Výborného bylo adekvátním trestem pro Vladimira Putina? Co bude znamenat pro obyvatele Česka větší nezávislost na ruských surovinách? A myslí koalice dostatečně na to, jak všechno ekonomicky dopadá na obyvatele Česka? Poslechněte si celý rozhovor Tomáše Pancíře.