V odposleších z fotbalu je cosi poetického, co mě přitahuje, říká Najbrt o seriálu Štěstíčku naproti
Nový seriál Štěstíčku naproti se inspiroval jednou největších korupčních kauz českého fotbalu. „Není to rekonstrukce případu, popisujeme to zábavněji,“ ujišťuje jeho režisér Marek Najbrt v pořadu Osobnost Plus. Přiznává, že fotbal sleduje odmalička. „Fandím Bohemce od mládí, takže fotbal mám rád. Ale zároveň ho vnímám tak jako ambivalentně. Může být krásný a může být i úplně hloupý,“ přibližuje.
Ačkoliv se nepovažuje za znalce, myslí si, že pěkné momenty se objeví ve sportu vždycky. Samotné fotbalové prostředí ale podle Najbrta přináší „hloupost“ a občas v něm zkrátka není příjemně.
V novém seriálu Štěstíčku naproti se tvůrci vrací o 20 let zpět k jedné z největších korupčních afér v českém fotbale. Najbrt se inspiroval v odposleších, které se z vyšetřování dostaly do tehdejšího tisku. Ke scénáři měli autoři k ruce i policisty jako odborné poradce. Jeden z nich samotnou korupční kauzu opravdu vyšetřoval.
V seriálu jsou tak některé věty totožné s těmi, které se objevily i při šetření. Poradci týmu pomáhali s tím, aby byl správně vylíčen vyšetřovací proces.
„Snažili jsme se, aby tyhle věci seděli, ale jinak to je samozřejmě fikce. Není to rekonstrukce toho případu, je to popsané zábavněji. I když ono samo o sobě to zábavné bylo dost. Petr Čtvrtníček s Jiřím Lábusem to udělali perfektně. My se opravdu snažíme tam mít nějakou strukturu toho případu, nějaký vývoj, genezi a vrchol,“ vysvětluje režisér.
Připomněl tím herecké duo, které ztvárnilo známé představení Ivánku, kamaráde, můžeš mluvit?. To vypráví o stejné korupční aféře klubu Viktoria Žižkov. Přestože se v oblasti fotbalu objevila spousta jiných kauz, autory seriálu zaujala tato konkrétní, kvůli „jisté poezii“, byť obhroublou.
„Ale to neznamená, že v tom není cosi poetického. To mě na tom přitahuje. I lidé v politice takto mluví, koneckonců já tak někdy mluvím,“ vysvětluje.
„Potřeba reagovat na politiku“
Marek Najbrt je také jedním ze spoluautorů Kanceláře Blaník. Sitcom o legendárním lobbistovi, který bezskrupulózně řídí politiku, má sice pauzu, letos 17. listopadu ale v Činoherním klubu odehráli představení Blaník. Tvůrci ale připouští, že na další seriál nemají prostředky ani čas.
Čtěte také
Podle Najbrta má i jejich humor limity. „Narazili jsme na to při tom seriálu, kdy byl jeden díl o politikovi, který umřel těsně před tím, než jsme s tím šli ven. Týden jsme počkali, měli jsme o tom diskuzi. Ale tohle nám přišlo moc. Tohle jsme respektovali. Jinak samozřejmě ty limity moc nejsou,“ říká režisér.
Připomíná, že jde vždy o kontext a souvislosti. „Humor nemůže mít hranice z podstaty. Dá se s tím polemizovat. Člověk musí prostě odhadnout konkrétní souvislost,“ dodává.
Potřebu reagovat na politiku má Najbrt i v souvislosti nově vznikající vlády. Aktuální dění se snaží dostat už do probíhajících divadelních představení. Sám ze změny v politice není rád.
Čtěte také
„Vidím to v tuhle chvíli velmi negativně a kriticky. Ta míra demagogie je z mého hlediska už strašně velká. Snáším to špatně, nelíbí se mi to a nejsem toho fanoušek,“ přiznává s tím, že respektuje demokratický princip voleb. Myslí si ale, že zvítězili ti, kteří nabízejí lidem jednoduchá řešení a slibují věci, které chtějí voliči slyšet.
V představení Blaník jsou podle Najbrta vulgární a zacházejí do krajností kvůli tomu, že se inspirují od konkrétních politiků. „Já jako občan bych byl rád, kdyby politici konsensuálně řešili naše problémy. To je moje ideální představa. To ale nedělají,“ uzavírá režisér Marek Najbrt.
Jaký vliv měla válka na Ukrajině na vznikající film? A jak Marek Najbrt vnímá Bedřicha Smetanu? Poslechněte si celou Osobnost Plus nahoře v článku.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
