V odkazu Preclíka jsem sledoval sochaře Křížové cesty a bylo to úžasné, říká dokumentarista Štingl

22. březen 2021

Má množství přátel-umělců, takže tvorbu několika výjimečných děl sledoval s kamerou. Vážil si akademického sochaře Vladimíra Preclíka a setkal se s ním kvůli natáčení Křížové cesty 21. století. „Můj vstup byl démonický, protože mi Vladimír Preclík zavolal a řekl, že se v sezóně projekt patnácti sochařů dokončí a byl by rád, abych to natočil,“ popisuje dokumentarista Pavel Štingl.

„Řekl jsem, že mu odpovím, až se tam pojedu podívat. A když jsem se v lomu u Hořic sešel s jednou dámou, která to všechno organizovala, tak se v tu chvíli z telefonátu dozvěděla, že Vladimír Preclík v ten den zemřel,“ dodává.

Pavel Štingl věděl, že je sochař nemocný. „I kdybych najednou měl pocit, že se mi do toho nechce, tak se to už špatně odmítá. Takže jsem v odkazu Preclíka začal sledovat všechny fáze soch Křížové cesty a bylo to úžasné,“říká. Vznikl tak dokument Cesta k cestě. 

Křížová cesta 21. století opravdu vznikla díky iniciativě Vladimíra Preclíka, který přizval ke spolupráci patnáct českých sochařů tří generací se zkušeností tvorby v kameni a s blízkým vztahem k východním Čechám. Otevřena byla v říjnu 2008, už po Preclíkově smrti.

Chlapi, co jdou do toho kamene

„S každým z nich jsem natáčel, jak na tu sochu šel. A taky hned začali mluvit o dalších svých sochách, co si už vyzkoušeli, co je motivovalo. Dal jsem to dohromady na DVD, takže vznikly jejich malé portréty. A občas se mi teď stane, že někdo chce právě tyto mini filmy, i protože mnozí z nich už mezi námi nejsou. I to je role dokumentaristy, aby v jejich životě takto virtuálně pokračoval,“ myslí si Pavel Štingl. 

Čtěte také

Při natáčení ho zaujaly rozdílné přístupy k sochařině. „Jsou chlapi, kteří si shodí to tričko a jdou do toho kamene tak, že lítá prach. Prostě se s tím kamenem porvou. A pak jsou sochaři, kteří sami netesají a berou si na to kameníky. I to je cesta: pracují na modelu a pak to někdo dotvoří,“ popisuje.

„Jsou dokonce sochaři, kteří milují stát před tím obrovským masivem, ze kterého začnou oddělovat ty velké kusy, a kterým kámen začne reagovat. Ostatně, kámen je koneckonců taky živá bytost. A když začne mluvit, když se někde něco uštípne navíc a on začne přemýšlet, jestli jeho koncepce ještě může jít i s tímto tvarem, nebo jestli to už musí celé předělat. Prostě – je to velké dobrodružství.“

Celý rozhovor pořadu Hovory Tatiany Čabákové najdete v audiozáznamu. Dozvíte se také, jak Pavel Štingl točil film o sarkofágu.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.