V Německu je poptávka po přísnější migrační politice. Ochota pomáhat ale trvá, říká politolog

10. říjen 2023

Německé zemské volby v Bavorsku a Hesensku vyhrála konzervativní unie CDU/CSU, zhruba o pět procent ovšem posílila také protimigrační strana Alternativa pro Německo (AfD). Hlasování ve dvou spolkových zemích, které dohromady tvoří téměř čtvrtinu obyvatel Německa, lze podle politologa Lukáše Novotného označit za referendum o vládě: „Je to jakési vysvědčení a vzkaz pro kancléře Olafa Scholze, že bude muset svou politiku formulovat a vysvětlovat jinak než dosud.“

V německé společnosti prý téma migrace silně rezonuje, a přestože každý druhý občan je stále nakloněn tomu, aby země přijímala uprchlíky, nedaří se odsun odmítnutých žadatelů a některá města už vyhlásila stopku přijímání nových.

Obce kritizují vládu, že není schopna je dostatečně finančně podporovat a přijít s funkčním přerozdělovacím mechanismem. Navíc se prý příliš nedaří integrace migrantů na trh práce.

Čtěte také

„Vidím jednoznačný příklon k tomu, aby ta politika byla více vysvětlována a byla restriktivnější. Debatuje se třeba o tom, že by migranti mimo pracovní trh neměli dostávat pomoc ve formě peněz, ale třeba karet nebo stravenek,“ popisuje Novotný.

Shoda prý panuje na tom, že problém je třeba řešit na vnějších hranicích Evropské unie, kde by migranti měli být registrováni.

Německo v posledních týdnech zavedlo kontroly na hranicích s Českou republikou, Rakouskem a Polskem, ovšem i spolkové úřady přiznávají, že nejsou příliš účinné. Převaděči totiž mají poměrně sofistikovaný systém a uprchlíky posílají přes zelenou hranici. Ty, které se podaří zadržet, navíc nelze nikam vrátit, protože velmi často nejsou registrováni v jiné zemi.

AfD v izolaci

Novotný připomíná, že AfD původně vznikla v Hesensku, později se ale ve svých aktivitách obrátila na voliče v nových spolkových zemích, kde její rétorika silně rezonovala. „Prapůvod té strany je v Hesensku v akademických kruzích, takže se tak trochu vrací a už ji rozhodně není možné klasifikovat jako nějaký čistě východoněmecký fenomén,“ zdůrazňuje.

AfD také stále má problém se svým krajně pravicovým křídlem, přesto se s ní podle politologa dokáže identifikovat stále více voličů a na zemské úrovni je schopna i rozumné politiky ve spolupráci s CDU nebo FDP.

Čtěte také

Na spolkové úrovni ovšem strana zůstává izolovaná a představuje fundamentální opozici, která sahá i k obstrukcím Spolkového sněmu. „Dávno už to ale není strana sbírající jen protestní hlasy, naopak stále více voličů jí začíná důvěřovat v tom, že dokáže řešit celou řadu společenských problémů včetně sociálních věcí, nezaměstnanosti a tak podobně,“ podotýká.

V červenci vyvolal pobouření výrok předsedy křesťanských demokratů Friedricha Merze o možné spolupráci s AfD. Novotný v této souvislosti připomíná slova dlouholetého předsedy CSU Franze Josefa Strausse, který říkal, že napravo od CSU nesmí být prostor pro existenci další politické strany – a pokud už existuje, tak by se s ní nemělo spolupracovat.

„Osobně si opravdu nemyslím, že nazrál čas k tomu, aby se s AfD – s ohledem na to, jaký program zastává zejména na východě země a její vysloveně nahnědlá křídla – mělo vstupovat do nějaké otevřené kooperace na úrovni koalice,“ uzavírá.

Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.

autoři: Šárka Fenyková , ert
Spustit audio

Související