V návrhu rozpočtu jsou nejasnosti, počítá s většími příjmy, říká Pavel. Maialeh: Navázat se na to dá

Měla by vláda Petra Fialy (ODS) poslat do nové Sněmovny návrh rozpočtu, i když se ví, že ho ta budoucí vláda bude chtít přepracovat? Prodlouží to rozpočtové provizorium?

Robin Maialeh: Já bych byl pro, aby vždy při přechodu vlády byla maximální součinnost. Právě proto, aby nedošlo ke zbytečným zdržením, které nemusí mít účetní charakter. Ale zdržuje se politika, kterou chce nastupující vláda dělat, případně se nám může prodloužit provizorium.

Na druhou stranu nově se formující vláda avizuje, že by velkou část toho rozpočtu předělávala. Nevím, do jaké míry by pro ně byla návaznost na tu stávající podobu rozpočtu  užitečná. V mandatorních oblastech asi ano. Takže za mě je to pouze riziko zbytečného prodlužování provizoria.

Čtěte také

Petr Holub: Vláda schválila rozpočet, který nebude platit

Jan Pavel: Pokud se podíváme, jak je konstruováno české rozpočtové právo a způsob schvalování rozpočtu, tak ze zákonů jednoznačně vyplývá, že nejpozději tři měsíce před začátkem rozpočtového období má mít Poslanecká sněmovna k dispozici návrh rozpočtu.

Na základě toho se domnívám, že vláda by rozhodně měla rozpočet Sněmovně zaslat.

Jak hodnotíte návrh končící vlády? Hnutí ANO do něj tepe, že se podle něj nedá hospodařit. Zbyněk Stanjura (ODS) kritiku od Andreje Babiše (ANO) odmítá.

Maialeh: Nebyl bych tak příkrý v hodnocení, že se podle toho nedá hospodařit. Víme, že velká část toho rozpočtu je určena mandatorními nebo kvazimandatorními výdaji.

Z mého pohledu se na to navázat dá. Ale česká fiskální politika potřebuje opravdu razantní změny zejména ve struktuře příjmů a výdajů. Proto zase rozumím tomu, že nově se formující vláda chce mít nějaký manévrovací prostor se v této oblasti realizovat více.

Pavel: V případě rozpočtu, jak byl předložen na konci září, vidím dva základní problémy. První jsou nejasnosti v oblasti příjmů. Vláda v září navýšila očekávané příjmy o výnosy z boje s šedou ekonomikou. Tady je problém s odhady, protože se nedají verifikovat a zavání to takovým arbitrárním navyšováním příjmů.

Další problém vidím v aplikaci takzvané obranné výjimky. Naše rozpočtová pravidla umožňují zvyšovat výdaje nad výdajový rámec – vojenské výdaje nad dvě procenta HDP – a letos vláda zvýšila výdaje tak, že označila řadu infrastrukturních staveb za vojenské výdaje, ačkoliv to aktuální metodika Severoatlantické aliance neumožňuje.

Čtěte také

iROZHLAS

Babiš: Pokud vláda nepředloží rozpočet, způsobí škody. Nerad bych podával trestní oznámení

Třetí, asi nejvýznamnější problém je v tom, že rozpočet jako takový se musí projednávat i s rozpočty mimorozpočtových fondů. Ony jsou vzájemně propojeny a my aktuálně nemáme schválený návrh rozpočtu toho největšího fondu – Státního fondu dopravní infrastruktury.

Zatím neschválený návrh rozpočtu tohoto fondu je problematický. Počítá na příjmové straně s větším objemem dotací, než je naplánováno ve státním rozpočtu.

Tyto dva dokumenty jsou nekonzistentní a nemohou být v této podobě schváleny. Došlo by k překročení výdajových rámců definovaných zákonem o pravidlech rozpočtové odpovědnosti.

Rozvolnit, či nerozvolnit?

Nejsou tato pravidla, že deficit nesmí překročit 1,75 procenta HDP příliš přísná a nemělo by být možné je nějakým způsobem překročit? Dává vám smysl mít nastavený zákon o rozpočtové odpovědnosti takto přísně?

Maialeh: Chápu stanovisko Národní rozpočtové rady, která v tomto bude určitě přísnější. Ale když se na to dívám z větší perspektivy, základem je zvyšovat výdaje tam, kde to má největší pozitivní efekt, a brát na to zdroje tam, kde to nejméně uškodí.

Pokud se budeme řídit tímto pravidlem a narazíme na zákonem daná rozpočtová omezení, tak v určitých momentech stojí za to ta omezení rozvolnit, aby struktura příjmů a výdajů a tím i poslání fiskální politiky byly naplněny.

Pavel: Za mě ta pravidla jednoznačně přísná nejsou, a to z jednoho prostého důvodu. Čísla v zákoně nejsou arbitrární.

Čtěte také

V kampani zněly sliby, které měly zaplatit příjmy spadnuté z nebe. A ty moc často nepadají, říká Rod

Ta logika je, že máme směřovat k maximálnímu strukturálnímu deficitu jednoho procenta. To je hodnota, která na základě modelování střednědobé a dlouhodobé udržitelnosti zabezpečuje, že dluhová kvóta naší ekonomiky nebude růst a zároveň si budeme vytvářet určitý polštář pro krizové situace.

My v současné době v žádné krizi nejsme. Ekonomika roste poměrně solidním tempem. Šoky z minulosti – jako byl covidový šok, energetická krize – už pominuly. Není důvod fiskální politiku výrazněji rozvolňovat.

Tipli byste si – s ohledem na návrh rozpočtu a proklamace nově vznikající vlády – zda překročí deficit 286 miliard a rozvolní se pravidla rozpočtové odpovědnosti?

Pavel: Já doufám, že k rozvolnění nedojde a že se deficit podaří udržet.

Maialeh: Já bych doufal podobně, ale pokud se překročí za podmínek, které budou sloužit k rozvoji české ekonomiky, tak bych to akceptoval.

Jak dlouho může česká ekonomika fungovat v rozpočtovém provizoriu? Jak je to s českými investicemi v evropském průměru? Celý pořad poslouchejte v audiu nahoře.