V našem regionu znamenala Mnichovská dohoda odstoupení území hned dvěma sousedním státům
Na zlomek své původní velikosti se v říjnu 1938 zmenšila oblast severní Moravy a Slezska, která zůstala tehdejšímu Československu. Mnichovská dohoda přisoudila velkou část Německu a oblast Těšínska zase obsadili vojáci v polských uniformách. V prvních říjnových dnech ale v regionu vládla nejistota hlavně kvůli stanovení přesných hranic.
My teď s historikem Ondřejem Kolářem ze Slezského zemského muzea v Opavě stojíme u bunkru U Pískovny poblíž Opavy. Jak to tady vypadalo v těch dnech po Mnichovu?
Byla tady poměrně chaotická situace. V prvních dnech nebylo jasné, jaký bude osud Opavska a Bílovecka. Samozřejmě se počítalo s tím, že západní Slezsko s většinou německého obyvatelstva bude obsazeno a začleněno do těch takzvaných Sudet. O osudu Opavska a Bílovecka a krajů hlouběji ve vnitrozemí, kde Němci neměli tak jednoznačnou převahu, bylo rozhodnuto potom až později. V podstatě až 5. října vešlo ve známost, že tady tyto oblasti se mají stát součástí takzvaného pátého pásma německého záboru.
Kdy se tady objevili první němečtí vojáci?
V tom západním Slezsku, v oblasti Bruntálska a Jesenicka, tak tam to obsazování probíhalo už 4. a 5. října. To páté pásmo pak začalo být obsazováno stejně jako sousední Hlučínsko 8. října.
Přemýšlíte nad tipem na zajímavý výlet? Zkuste bunkry v Darkovičkách
Hlučínsko. Kromě jiných turistických zajímavostí tato oblast nabízí i areál československého opevnění. Najdete ho v Darkovičkách a jsou v něm k vidění bunkry ve funkčním stavu z roku 1938, ale i poznamenané válečnými událostmi.
Nicméně nesmíme v našem regionu zapomenout také na okupaci dalším státem, Polskem.
V podstatě Mnichovská dohoda stanovila ve svém dodatku, že Československo je zavázáno vypořádat také nároky maďarské a polské menšiny a územní nároky Polska a Maďarska. S tím, že na základě tady toho pak tedy Polsko si diplomatickou cestou začátkem října vynutilo odevzdání většiny území Těšínska a tady to území bylo kolem poloviny října taky postupně obsazeno.
Jak to tedy vypadalo v té zabrané části Německem a v zabrané části Polskem?
Samozřejmě v obou oblastech docházelo k omezování českého kulturního a politického života, k likvidaci spolků, škol. Ale můžeme říct, že především v těch prvních týdnech situace možná byla trošku dramatičtější v tom polském záboru, kde docházelo k masovému vypovídání Čechů, k čemuž nacistická okupační správa na Opavsku a Bílovecku se neuchýlila. Ta tady naopak zamýšlela zachovat jakési zdání klidu a to české obyvatelstvo využít jako pracovní sílu.
Související
-
Před 80 lety začaly v Sudetech nepokoje. Bouřlivé týdny před válkou si vyžádaly řadu obětí
Rok 1938 má většina lidí spojený se zánikem první republiky kvůli podepsání Mnichovské dohody a odstoupení pohraničí. Tomu ale předcházely bouřlivé týdny hlavně v Sudetech.
-
Hlučínsko před 80 lety připadlo Německu. Události dodnes připomíná výstava
Stáda krav mezi domy, zmatek a střelba. Tak to vypadalo na Hlučínsku před 80 lety. Pohraniční oblast mezi Opavou a Ostravou připadla Německu jako součást Mnichovské dohody.
-
Falešné Vítkovice na Hlučínsku. Po stopách kamuflážní makety železáren
Poblíž Háje-Smolkova a Koutů na Hlučínsku existuje rozsáhlý prostor, kde za druhé světové války stávala utajená fabrika. Měla dřevěné komíny, falešné koleje a přísn...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
