V Mnichově se opět hovořilo o Afghanistánu

Tento šedesátisedmiletý politolog a historik a dlouholetý zahraničně bezpečnostní poradce exkancléře Helmuta Kohla, odešel ze soukromopodnikatelské sféry před dvěma lety, kdy zastával funkci prezidenta Boeingu Deutschland. Jak oznámil, nyní naposledy zorganizoval toto shromáždění s cílem propojit zkušenosti politiků a představitelů hospodářství. Proti minulému roku zde nebylo takové hvězdné obsazení, kdy se jednání zúčastnila na příklad spolková kancléřka Merkelová a ruský prezident Putin. Přesto jména ministra obrany USA Roberta Gatese, šéfa NATO Jaapa de Hoppa, právě zvoleného srbského prezidenta Borise Tadžiče, ruského vicepremiéra Sergeje Ivanova a tureckého ministerského předsedy Tayyipa Erdogana opět potvrdila její důležitost.

Největší pozornost médií na sebe soustředil Robert Gates, kterého novináři zhodnotili jako "cukr a bič na Německo". Ve svém zřejmě posledním vystoupení na této mezinárodní konferenci, která se příště bude konat již po vystřídání americké administrativy, nezaznělo žádné špatné slovo o účasti Německa v Afganistanu. Naopak ji zhodnotil jako "extrémně důležitou" a dokonce vyjádřil poděkování za německou přítomnost pod Hindúkušem. Do jisté míry tak zmírnil kritiku, která zazněla na schůzce Aliance ve Vilniusu těch, mezi něž patří i Německo, kteří nesdílejí boje v jižním Afganistanu. Byl sice, jak podotýká německý tisk, zdvořilejší než ve svém dopise 25 zemím NATO, ale přesto nebyl dvojsmyslný. Opět varoval Evropany, že nechápou ohrožení své bezpečnosti ze strany islámských extremistů, což může vést k rozpolcení organizace. Podle "Spieglu" tato varování zřejmě přece jen zapůsobila na Berlín, který připravuje nyní strategii, jak bude vystupovat na nadcházející dubnové konferenci NATO v Bukurešti. Údajně má spolkové ministerstvo obrany připraveno pro Bundestag zvýšení počtu vojáků na 4500 mužů a umožnění jejich nasazení i v západní části země. Spolkový ministr obrany Franz-Josef Jung po určitém zdráhání prohlásil novinářům sice své "ne" k rozšíření kontingentu, ale jedním dechem řekl, že "nepovažuje za správné nyní o těchto otázkách spekulovat". Že se bude zřejmě uvažovat o rozšíření německé účasti, potvrdil předseda frakce CSU v zahraničním výboru Karl-Theodor zu Guttenberg. Podle jeho názoru je nutno vést o tomto problému otevřenou debatu již vzhledem k tomu, že značná část veřejnosti je proti rozšíření této účasti. Spolková kancléřka Angela Merkelová ale v rozhovoru pro "Hamburger Abendblatt" jednoznačně konstatovala, že takový krok nepřichází v úvahu. Druhý německý televizní program ZDF k tomu poznamenal, že ministr obrany Jung se tak dostal do "těžké defenzivy". Jeho poukazy na úspěchy při znovubudování Afganistanu zůstaly nevyslyšeny a i když Gates koncem roku zřejmě odejde ze své funkce, nebude spolupráce se Spojenými státy jednodušší. Ať se příští prezident bude jmenovat jakkoli, na bezpečnostní konferenci v Mnichově v roce 2009 přijde toto téma opět na program.

Vedle projevu amerického ministra obrany zaujalo přítomné i vystoupení ruského vicepremiéra Sergeje Ivanova, který zde vyslal zcela zřetelně dvě varování Západu. Pokud USA vytvoří plánovaný raketový štít ve východní Evropě, pak bude Rusko muset podle jeho slov "přijmout určitá opatření". V čem se projeví, neřekl, ale budou "efektivní a přiměřené a neukvapíme se," jak řekl. Za druhé pak varoval Evropskou unii před uznáním nezávislosti Kosova. "Chceme zůstat v rámci práva národů a nevytvořit žádný precedentní případ." Ivanov vyjádřil mínění, že by se tím otevřela Pandořina skříňka, a proto podporuje Srbsko v jeho odporu proti nezávislosti této většinově Albánci obydlené provincie. Rusko, které je stálým členem Rady bezpečnosti, by vetem zablokovalo uznání nezávislosti OSN i nasazení jednotek NATO nebo policejní mise Evropské unie v této provincii. Vystoupení ruského vicepremiéra následovalo po varování nově zvoleného srbského prezidenta Borise Tadiče proti "amputování provincie". Podle jeho názoru by ve skutečnosti toto znamenalo rozdrobení Srbska a "skok do neznáma", který by mohl rozpoutat nové konflikty. Pouze obnovením jednání by mohl být tento problém vyřešen, řekl Tadič účastníkům konference, kteří, jak poukazují média, ve své většině jsou po zkušenostech přesvědčeni, že by k ničemu nevedla. Naopak došlo k velkému rozčarování těch, kteří po zvolení nového srbského prezidenta očekávali změnu v postoji ke Kosovu. V důsledku toho nedošlo ani k očekávané dohodě o přistoupení Srbska k Evropské unii. Unie se týkalo i emotivní vystoupení tureckého premiéra Erdogana (čti Erduán), který prohlásil, že pro jeho zemi připadá jako přijatelné pouze plnoprávné členství. Bránil se přitom proti odmítnutí Turecka z náboženských důvodů, zejména pak rozhodnutí parlamentu o zrušení zákazu nošení šátků u žen na univerzitách. Nevidí v tom žádnou překážku pro přijetí země, ve které žije 99 procent muslimů. Pokud žijí v tomto přesvědčení, nesmí pro jiné země být nepřijatelní. V rozhovoru organizátor konference Teltschik upozornil, že do diskusí musí být pro příště zapojeni i důležití hráči mezinárodní politiky jako Čína, Japonsko a Indie, protože zasahují do všech současných i budoucích konfliktů především na Blízkém a Středním Východě, Iránu, Iráku a Pákistánu. Proti konferenci letos protestovalo podstatně méně demonstrantů než před rokem a proti sedmi tisícům účastníků stály čtyři tisícovky policistů a vojáků.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .