V médiích se objevily zprávy, že Jižní a Severní Korea jsou propojeny pravidelnou dopravou

20. červenec 2002

Zažil jsem pár slavnostních zahájení nových pravidelných leteckých spojů: hrály kapely, představitelé aerolinií přednášeli projevy a když se z letadla prvního letu vyhrnuli novináři, hosté a činitelé, začali z východu vycházet i první cestující, rozjaření pohoštěním slavnostního letu - a na druhé straně u vchodu už stály skupiny novinářů, hostí i cestujících zpátečního letu do nového města, zbrusu nového leteckého spojení.

V sobotu jsem si na jedné rozhlasové stanici poslechl zprávu, že bylo zahájeno pravidelné letecké spojení mezi Severní a Jižní Koreou. Zpráva se mi nějak nezdála, neboť obě Koreje jsou vlastně od r.1953 stále ve válečném stavu a po nedávné námořní bitvě hlídkových člunů, ve které zahynuli námořníci obou stran je situace stále značně napjatá, tak jsem začal pátrat v agenturním zpravodajství. Pravda byla poněkud jiná, než hlásalo ono české Radio Jerevan: šlo vlastně o zahájení-nezahájení, nebo také o zprávu-nezprávu, posuďte sami.

Ano, severokorejský dopravní letoun TU 134 opravdu v sobotu přiletěl do jihokorejského hlavního města, bylo v něm však pouze 14 členů posádky - žádní hosté, žádní představitelé, žádné kapely, žádní cestující. Mezi oběma korejskými státy totiž neexistuje žádné dopravní spojení a komunistická Severní Korea se stalinistickým režimem je jedním z nejuzavřenějších států na světě. Na zpátečním letu na sever pak ovšem v letounu cestovalo osm cestujících, pracovníků jihokorejské organizace, kteří patří mezi stavitele severokorejské lehkovodní nukleární elektrárny, budované na severovýchodě poloostrova u města Kumho za finanční pomoci Spojených států, EU, jižní Koreje a Japonska. Je tomu tak v rámci dohody o nahrazení starého typu reaktoru, který by mohl sloužit k výrobě štěpných materiálů pro nukleární bomby. Nukleární elektrárnu se dvěma bezpečnými reaktory buduje společnost pro výrobu energie na Korejském poloostrově se zkratkou KEDO s už zmíněnou mezinárodní finanční účastí ve výši téměř 5 miliard $ a let byl zkušebním letem v rámci prověření, zda by tito pracovníci, kterých je několik stovek místo zdlouhavého dojíždění lodí mohli cestovat do práce letecky. Lety by organizovala stejná společnost KEDO, která jak už řečeno, nukleární elektrárnu staví. Tolik tedy k tomu v uvozovkách "zahájení pravidelné letecké dopravy" mezi oběma korejskými státy oné nejmenované rozhlasové stanice. Ano, žádné kapely, vlajkoslávy a čestní hosté, zkrátka zpráva-nezpráva. Ostatně, milovaný severokorejský vůdce Kim Čong Il nejen, že své subjekty nikam za hranice nepouští, ale také sám nerad létá, jak před časem ilustrovala jeho železniční anabáze do Moskvy a zpět.

Snad stojí ještě za připomenutí, že ona námořní bitva se odehrála před pouhými třemi týdny 29. června a po severokorejské střelbě dělových člunů, které měly překročit hranici byla potopena malá jihokorejská hlídková loď, při čemž zahynuli čtyři námořníci, jeden je pohřešován a 10 dalších bylo zraněno. Jiné jihokorejské námořní lodi pak střelbu opětovaly a způsobily severokorejskému námořnictvu prý značně větší ztráty. Soul od té doby požaduje od Pchong-Jangu omluvu, ten ji však odmítá,neboť vina je prý na jihokorejské straně a na Američanech, kteří prý srážku vyprovokovali v zájmu zhoršení vztahů mezi oběma korejskými státy. Jihokorejské námořnictvo nyní dostalo rozkazy zkrátit v podobných situacích varování nepřítele a připravit se ke střelbě.

Dodejme jen ještě, že až bude jednou skutečně zahajováno pravidelné letecké spojení mezi oběma Koreami pro opravdové cestující, pak asi severokorejský stalinistický režim už bude věcí minulosti. Doufejme, že se toho dočkáme.

rse@rozhlas.cz

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.