V Londýně přibývá veřejných prostranství, na kterých diktuje pravidla soukromý majitel
Ve světových metropolích nenápadně přibývá takzvaných pseudo-veřejných prostor. To je označení pro náměstí a parky, které působí dojmem veřejného prostoru, ale mají soukromého vlastníka. Majitelé si na svém pozemku určují vlastní pravidla, která ale často odmítají zveřejnit. Ochranka tak člověka může vyvést, když na takovém místě například pořádá protest nebo fotografuje.
O nově vznikající kultuře tajnůstkaření a kontroly píše britský deník Guardian, kterému se podařilo pseudo-veřejné prostory v Londýně zmapovat.
Pseudoveřejná náměstí, parky a komunikace se zdají být veřejnosti přístupné, od veřejného prostoru se na pohled ničím neliší. Protože je ale vlastní a spravují developeři a jejich soukromí podporovatelé, nepodléhají tyto pozemky běžným městským vyhláškám. Řídí se nařízeními vydanými majitelem, na jejichž dodržování zpravidla dohlíží soukromá bezpečnostní firma.
Majitel je pán
Počet takových míst se zvyšuje v Londýně i jinde. Místní orgány tvrdí, že na vytváření a udržování veřejných prostor nemají dostatek finančních prostředků. Soukromé prostory jsou často velmi dobře udržované, disponují fontánkou nebo podobným okrasným prvkem, dále například připojením k internetu, stoly na ping-pong, lezeckou stěnou nebo jiným sportovním zařízením. Zvýšený komfort ale zároveň znamená zvýšenou ostrahu, prostory jsou často monitorovány bezpečnostními kamerami a hlídány ochrankou.
Deník Guardian kontaktoval majitele více než padesáti velkých pseudo-veřejných pozemků. Mezi vlastníky londýnských náměstí jsou například finanční gigant JP Morgan, v Tokiu sídlící Mitsubishi Estate, firma z Abú Zabí nebo kuvajtský státní fond.
Na otázku reportérů, jakými pravidly se mají lidé na jejich pozemku řídit a kde mají možnost si ta pravidla přečíst, odpověděli dva majitelé. Většina se k věci odmítla vyjádřit. Také londýnské úřady odmítly podat informace o veřejných pozemcích v soukromém vlastnictví.
Starosta Londýna Sadiq Khan slíbil vydat nové směrnice, které by správu takových pozemků regulovaly. Podle současných zákonů je na majiteli, jestli veřejnosti dovolí vstup. Vlastník má zároveň právo chování veřejnosti na svém pozemku regulovat a nařízení kdykoli měnit. Není přitom povinen nařízení zveřejňovat.
U radnice mají novináři zákaz
Pokud majitel návštěvní řád nezpřístupní dobrovolně, lidé nemají šanci zjistit, jaká pravidla mají dodržovat na některých zdánlivě veřejných prostranstvích. Člověk si nemůže být jistý, jestli aktivity povolené v místech podléhajících obecným vyhláškám platí v pseudoveřejném prostoru, nebo jestli jejich provozování povede k vyhoštění ochrankou. Ve veřejném prostoru mají občané například právo protestovat, fotit nebo si zdřímnout, podotýká deník Guardian.
King's Cross Estate je jedním z největších developerských projektů v Londýně. Zahrnuje asi šestnáct set metrů čtverečních veřejně přístupného prostoru. Soukromá pravidla regulující chování návštěvníků v tomto prostoru podle zjištění reportérů Guardianu sice existují, majitel je ale nechce zveřejnit.
Na prostranství před londýnskou radnicí na jižním břehu Temže hlídají zaměstnanci soukromé bezpečnostní firmy, kteří novinářům zakázali dělat na místě rozhovory. Žurnalistická činnost je v areálu údajně zakázána, zdůvodnění tohoto zákazu a případná další omezení majitel pozemku odmítl komentovat.
„Netransparentnost ze strany majitelů je znepokojující,“ řekla Guardianu politička Siân Berryová ze stany Zelených. Jak dodala, vědět, jakými nařízeními se má člověk řídit a zároveň mít možnost proti nim vznést námitky, patří k základním prvkům života v demokracii. Také konzervativec Daniel Moylan varoval před nedostatkem demokratičnosti při správě pseudoveřejných prostor.
Veřejné, soukromé, veřejné
Starosta Londýna Sadiq Khan na jednu stranu souhlasí, že soukromí vlastníci mají právo spravovat svůj majetek. Na druhou stranu je podle něj nutné zajistit, aby oblasti působící dojmem veřejného prostoru nebyly spravovány příliš agresivním nebo zastrašujícím způsobem.
Soukromé vlastnictví veřejných prostor má svou historii. V 19. století byly některé oblasti v centru Londýna uzavřeny veřejnosti a spravovány soukromníky. Úřady se tehdy snažily zajistit, aby byly náměstí a ulice přístupné všem bez ohledu na postavení.
V posledních desetiletích se trend obrátil, z nedostatku finančních prostředků předávají města rozsáhlé oblasti do správy developerů. Běžný člověk tudy projde, aniž by si uvědomil, že právě přešel přes soukromý pozemek. Zcela jiná je situace například pro bezdomovce, kteří jsou na soukromých pozemcích nežádoucí.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
