V Íránu bude o prezidentské křeslo usilovat více než 1600 kandidátů

Jeho registrace všechny překvapila. Po dvou prezidentských kontroverzních mandátech provázených plamennou a drsnou rétorikou upadl v nemilost ajatolláhů a zmizel z politické scény. Nikdo nečekal, že by na ni vstoupil znovu.

Kandidatura není v zájmu země

Podruhé vyhrál volby v roce 2009 jen díky podvodům, které vedly k největším protestům v zemi od islámské revoluce v roce 1979. Do ulic vyšly statisíce stoupenců opozičního politika Mír-Hosejna Músavího a jeho Zeleného hnutí. Demonstrace i opozice byly brutálně potlačeny a nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí přestal Ahmadínežáda podporovat, i když jeho znovuzvolení uznal. Varoval ho ale, aby na další kandidaturu ani nepomyslel, protože „není v zájmu země“.

Není však zdaleka jisté, že Ahmadínežád nakonec opravdu kandidovat bude. Zaregistrované uchazeče musí schválit Rada strážců a většinu jich zamítne, pravděpodobně včetně Ahmadínežáda. Ten ale podle analytiků možná hraje složitější hru. K uchazečům o kandidaturu patří i jeho bývalý viceprezident Hamíd Bagheí, který byl před dvěma lety bez konkrétního zdůvodnění nakrátko uvězněn. Je známo, že oba muži jsou blízcí přátelé, a je proto možné, že Ahmadínežád svou kandidaturou Bagheího chrání, píše server stanice Rádio Svobodná Evropa.

Kandidatura tří přátel

Agentura AP upozorňuje, že se zaregistroval i další blízký spojenec Ahmadínežáda, Esfandiar Rahím Mašaí. Podle politologů se zřejmě tato trojice přátel domnívá, že Rada strážců nevyškrtne všechny, protože by to vypadalo, že „eliminuje celý tábor“. Rada má výsledek svého výběru oznámit 27. dubna.

Logo|foto:Český rozhlas

Do boje vstoupil i hlavní kandidát zastánců tvrdé linie, soudce a duchovní Ebrahim Raisí, jehož vítězství se bojí mnoho diplomatů i zahraničních investorů, doplňuje agentura AFP. Tvrdší postoj příštího prezidenta by mohl ohrozit mezinárodní dohodu o omezení íránského jaderného programu z roku 2015.

Raisí je zcela loajální ajatolláhovi Chameneímu a pevným článkem konzervativního režimu – byl generálním prokurátorem, dohlížitelem nad státní televizní a rozhlasovou stanicí IRIB, žalobcem Zvláštního soudu pro duchovní, a nedávno byl dokonce povýšen na ajatolláha. Má ambice stát se nejvyšším duchovním vůdcem. Naděje, že by zmírnil domácí vězení opozičním vůdcům Músávímu a Mehdímu Karrúbímu, by tak byla mizivá. Tolik agentura AFP.