V Evropě dlouhodobé předpovědi nefungují, dnes už navíc nemůžeme využít historickou znalost, říká meteorolog Trnka

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy sucho

Velké sucho, přívalové deště a povodně – to jsou podle odborníků spojené nádoby. Vědci přitom před podobnými důsledky globální klimatické změny varovali už dřív a upozorňují, že s dalšími posuny lze do budoucna počítat.

Historicky největší sucho vystřídaly povodně, způsobené přívalovými dešti. Další déšť můžeme očekávat koncem týdne. Vlhkost se přitom podle Českého hydrometeorologického ústavu drží spíš v orniční vrstvě půdy, zatímco v hlubších vrstvách stagnuje.

Se suchem mohou pomoct například mokřady, tůně a efektivní zadržování vody v půdě.

Jedno z nejdelších a nejintenzivnějších období sucha trvá na některých územích České republiky už od roku 2014. „Důvod, proč máme větší sucho, je dán tím, že je zkrátka větší nerovnováha mezi srážkami na našem území. Ty se podle většiny odhadů do budoucna příliš měnit nebudou, ale co se nepochybně změní, je teplota a délka vegetačního období,“ vysvětluje profesor Miroslav Trnka z portálu Intersucho s tím, že právě tyto faktory vytváří předpoklad pro vznik deficitu vláhy.

Krátkodobá předpověď

Střední Evropa má podle Trnky nevýhodu v tom, že na jejím území není dlouhodobě predikovatelný vývoj počasí: „Jsou místa, na světě, například ve Spojených státech, Jižní Americe, Austrálii… kde díky existenci velkých klimatických oscilací jako je el niño, můžete docela dobře odhadnout, jestli bude příští rok normální, spíš sušší nebo vlhčí.“

To ve střední Evropě bohužel nejde, dodává meteorolog a připomíná, že vlivem změn klimatu nad naším územím se už nemůžeme spoléhat ani na historickou znalost, kterou jsme měli.

Spustit audio
autoři: Zuzana Machálková , marz

Odebírat podcast

Související