V Egyptě se na migraci zatím čeká

30. prosinec 2009
Sedmý světadíl

Když se řekne Egypt, některým možná vytane představa dlouhé historie s mystickým oparem. Ale moderní Egypt má svoje specifika, která jsou s naší představou v rozporu. Už jenom tím, že tato země je typickým rozvojovým státem s většinou muslimského obyvatelstva. Ale stále má své výjimečnosti.

Egypt je vlastně převážně pouštní stát. Obyvatelé žijí na 5% plochy země, takže hustota osídlení je sice 66 obyvatel na km2, na úrodné půdě kolem Nilu ale dosahuje 1558 obyvatel. To odpovídá řídčeji obydlenému městu v Evropě. Proto se zde půdy, i živobytí viditelně nedostává. Přesto zatím velká emigrace z Egypta neprobíhá. Historicky už faraoni Staré říše před 4 500 lety sem ale nutili migrovat otroky z oblasti dnešního Súdánu a Lybie. Imigrace hebrejských kmenů je nám známá z Bible. Stejně jako jejich útěk, emigrace pod vedením Mojžíše do země zaslíbené. Egypt jako velká obilnice přitahovala i mnoho jiných kultur a národností. Svou stopu zde zanechali například Hyksósové, nájezdníci indoevropského původu. Ještě víc ale féničtí a dáčtí obchodníci, přičemž jimi založená Alexandrie byla největším centrem starověku, plným mocných Římanů, a třeba i židovských učenců, ale taky prvním multikulturním městem vůbec.

Všechno ale změnily nájezdy muslimských Arabů v 7. století. Jejich výhra byla naprostá. Arabské etnikum se stalo nejen vládnoucí vrstvou, ale i většina obyvatel se arabizovala a islamizovala. Migranti z východu tedy úplně změnili tvář celé země. Přímými následovníky historických Egypťanů zůstali jen Koptové, hlavně díky tomu, že si udrželi svou křesťanskou víru. Až do 16. století se v Egyptě udržela vrstva mameluckých bojovníků, kteří často bývali původem slovanští, nebo germánští otroci. Ti se často potýkali s Evropany, plujícími jako poutníci, nebo křižáčtí rytíři do sousední Palestiny. Tvář Egypta pak ale přeměnil osmanský, tedy turecký král Selim, který ovládl celou severní Afriku. Turků se zde však příliš neusazovalo, což pomohlo i při dobytí země Napoleonem. V 19. století zde už byli stále aktivnější Britové, kteří také postavili Suezský průplav, velké zkrácení cesty směrem do perly impéria, Indie. Britové začali objevovat starou kulturu Egypta, otevírali pyramidy a mnoho z nich zde žilo dlouho.

Tvář egyptské minulosti znají všichni

Moderní Egypt je však především zemí, u které se demografové diví, že odtud emigrovalo ještě docela málo obyvatel. I přes genetické příměsi je obyvatelstvo Egypta velmi homogenní, přitom však každý rok přibudou 2% obyvatel, což je až milión lidí! Raketový nárůst počtu dětí přináší mnoho problémů. V Egyptě je překvapivě velká negramotnost, dosahuje až 45%, takže ve světě se obyvatelé ani nemají jak uplatnit. Hlavní město Káhira je taky největší město afrického kontinentu a počet obyvatel se tu odhaduje až na 15 miliónů. Venkované bez půdy sem migrují za prací, pro nedostatek prostoru ale často žijí na bývalých skládkách a hřbitovech.

Káhira je i kvůli migraci přeplněné město

Státem prováděné zúrodňování pouště pomáhá jenom částečně a moře se stále víc zakusuje do delty Nilu. Skryté spory se tak většinou vybíjejí na menšinách. Muslimové, kteří zde často mívají základny pro radikály tak utlačují křesťanské Kopty, kterých je stále okolo šesti miliónů. Ti si ale udržují své kulturní a náboženské dědictví, stejně jako 100 000 Núbijců, žijících na jihu země okolo Asuánské přehrady. A 80 000 beduínů, kteří stále putují pouští, migruje za vodou a pastvinami pro dobytek. Okolní země si tedy nejsou jisté, kdy a kam se vlastně Egypťané vydají. Pod stínem pyramid je jen otázkou, jestli vůbec po nějaké emigraci touží.

Mladý Egypťan migrovat nechce, jeho rodinu živí turistika
autor: David Ašenbryl
Spustit audio