V době půstu mám vždy největší hlad, přiznává dramaturg náboženského vysílání Horálek

„Velký pátek je ale trošku zvláštní den, protože v katolických kostelích neprobíhají mše, jen obřady. Když člověk přijde do kostela, zjistí, že je tichý, nesvítí se, pryč jsou ubrusy z oltáře a podobně. Věřící si připomínají ukřižování Ježíše Krista, což je stejné, jako když někomu zemře doma někdo blízký.“ 

Čtěte také

Všichni jsme příliš soustředěni na sebe. V postní době se pokusme poslouchat druhé, apeluje arcibiskup Graubner

„Když jsem studoval teologickou fakultu, říkali nám, že všechny obřady a rituály musejí vycházet z každodenní zkušenosti člověka v životě. A pokud to tak není, někam to ujede. Někam na scestí. A přesně to je Velký pátek, který je o smutku, tak, aby mohla přijít radost následující Velké noci,“ popisuje Horálek velikonoční tradice.

40denní půst 

Velikonocům má u každého křesťana předcházet půst. „Trvá až do Bílé soboty večer – a je to trošku křesťanská obezlička. Vypůjčili jsme si židovské střídání času, kdy následující den začíná už západem slunce.“ 

Čtěte také

Češi víc věří v Boha, církvím věřící naopak ubývají

„S troškou nadsázky k tomu říkám, že to je proto, abychom měli půst o něco kratší. Takže nečekáme až na neděli, kdy začínáme Velikonoce slavit,“ přidává dramaturg. 

Neděle jsou slavnostní dny po celý rok, takže jsou vlastně vyjmuty i z postního řádu. „Máme totiž 40 dní půstu, a kdybyste počítali i s nedělemi, tak se nedopočítáte.“ 

A smysl postního období? „Je to stejné jako v životě. Člověk roste tím, že se musí někdy trochu kousnout. Znáte to ze sportu, ale nejen z něj. A půst je jakési kousnutí se, které má mít duchovní přesah. Tím, že si něco odpustím, tím, že se sám sebe člověk má ,dostat do latě‘, jak říkávala moje babička, tak tím může někam růst a na sobě zapracovat. Nic víc bych v tom nehledal,“ dodává Martin Horálek. 

Celé Hovory Vladimíra Kroce najdete v audiozáznamu, dozvíte se víc.