V Dendrologické zahradě v Průhonicích rostou stromy pro budoucnost
Vědci z Výzkumného ústavu Silva Taroucy založili takzvanou Stezku sucha. Uvidíte na ní stromy, které snesou i sucho v městském prostředí.
„Je to výběr dřevin hlavně pro městskou zeleň,“ říká Zdeněk Kiesenbauer z Výzkumného ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví. „Pokud totiž budeme mít klimatické problémy, a už dneska je máme ve městech, tak musíme hledat vhodné dřeviny. Ideální by byly kaktusy, ale s nadsázkou je třeba říct, že tato Ambroň západní nemá ke kaktusům zase tak daleko,“ směje se Zdeněk Kiesenbauer.
V Průhonicích mají mladé dřeviny, které pocházejí z přední Asie, střední Číny, ale i dalších lokalit, a jsou určeny pro budoucí Stezku sucha. Zhruba šedesát druhů dřevin je zde v současnosti vysazeno jako mladá sadba, vzrostlé keře uvidíte v Dendrologické zahradě už příští rok v létě, stromům to bude trvat asi 15 let. Jednotlivé druhy stromů se odlišují tvarem korun a především se liší podzimním zbarvením. Ze všech ovšem vyroste pěkný strom, který dává stín.
Vědci budou na stromech sledovat především jejich zdravotní stav, ale také vývoj - jak rychle porostou. Primární bude reakce stromů na škůdce a choroby a také jejich vztah ke klimatu. Řada dřevin totiž může mít problémy například s pozdními mrazy. Vědci tedy musejí vyloučit dřeviny, u kterých by takové podmínky byly rizikové. Bude je také zajímat, jaká invazní rizika stromy znamenají, ale také to, jestli budou dělat v ulicích velký nepořádek kvůli svým velkým listům nebo plodům.
Po dokončené Stezce sucha se první návštěvníci projdou asi za 5 let. Uvidí kolem 800 dřevin, odborníci je pak budou pozorovat několik desítek let.
Nemusíme čekat, stromy potřebujeme hned teď
Vysazování tradičních druhů stromů v ulicích je ale důležité už dnes. Nadace Partnerství chce v rámci projektu Sázíme budoucnost vysadit 10 milionů stromů. Zapojit se do něj můžete i vy, projekt je dotačně podpořen Ministerstvem životního prostředí ČR.
Stromy jako takové budou v souvislosti s klimatickou změnou stále vzácnější. Ti, kteří přijdou po nás, zjistí, že jsme jim planetu předali se všemi současnými problémy. Měli bychom jim alespoň v těchto dílčích věcech předat ale také něco úžasného, co si penězi nelze koupit.
Richard Brabec, ministr životního prostředí
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
