V Číně chybí 40 milionů žen. Politika jednoho dítěte ale přinesla zemi ekonomický vzestup
Éra plánované porodnosti v Číně definitivně končí. Jak si všímá hongkongský deník South China Morning Post, takzvaná politika plánované reprodukce poprvé chybí v nejnovějším národním plánu vydaném vládnoucí Komunistickou stranou Číny.
Peking zavedl politiku jednoho dítěte před více než 40 lety. Přísné restrikce platily především pro obyvatele měst, na venkově byla pravidla o něco mírnější.
Čtěte také
Opatření mělo podle čínské vlády omezit chudobu. Rodiny se začaly zmenšovat a v důsledku ekonomického růstu dnes čínská populace stárne. Plánovaná porodnost celý proces výrazně urychlila.
V roce 2016 čínské vedení kontrolu zmírnilo a namísto jednoho dítěte rodinám povolila mít potomky dva. Jenže čtyři dekády uplatňování tohoto nařízení zanechaly na Číňanech nesmazatelné stopy a změnily jejich pohled na rodinu. Lidé si na systém zvykli a zdá se, že už nemají o velké rodiny zájem. Porodnost v Číně tak podle oficiálních statistik dál klesá.
Čínská populace zestárla
Podle hongkongského listu udělali čínští úředníci chybu, když se snažili omezit počet narozených dětí ve snaze pomoct ekonomickému vzestupu země. Je ale zároveň pravda, že menší počet potomků měl z ekonomického hlediska i své pozitivní stránky – například mladým párům zbývalo víc peněz k útratě a zejména ženy získaly výraznější prostor věnovat se práci.
Čtěte také
Jenže tyto krátkodobé benefity mají dlouhodobé důsledky, které se nedají přehlédnout, zejména u stárnutí obyvatelstva. Počet Číňanů starších 65 let tak přesáhne do patnácti let 300 milionů.
A to je velká výzva pro už tak podfinancovaný čínský důchodový a zdravotnický systém. Stárnutí populace povede k úbytku pracovní síly, dá se čekat také slábnutí spotřebitelské poptávky – už proto, že starší lidé obecně utrácejí méně.
Plánovaná reprodukce byla zkrátka nápadem, který zřejmě přinesl víc škody než užitku. Čína od něj upouští, což je bezesporu dobře. Zdá se ale, že je trochu pozdě a populační trendy už se Číně dost možná zastavit nepodaří, zamýšlí se South China Morning Post.
Ekonomický rozvoj
Server Breaking Asia se přidává s pohledem, že čínské ekonomické reformy z konce 70. let byly pravděpodobně nejdůležitějším strategickým krokem minulého století na asijském kontinentě. Z Číny měly udělat globálního ekonomického lídra a Peking z tohoto cíle neslevuje ani dnes.
Čtěte také
Politika jednoho dítěte v tomto pohledu dávala ve své době smysl. Čínská populace se rozrůstala obrovským tempem, ekonomika země byla křehká a její HDP povážlivě nízké.
Státní kontrola porodnosti do velké míry splnila účel – čínské vedení chtělo udržet počet obyvatel pod hranicí miliardy a dvou set milionů do roku 2000.
A to se v podstatě podařilo. Odhaduje se, že politika Pekingu dosud zamezila narození asi 500 milionů Číňanů, kteří by v dalších 40 letech zplodili zřejmě až jednu miliardu dalších.
Osamělí malí diktátoři
Politika jednoho dítěte ale měla také vliv na samotnou čínskou kulturu a společenské normy. První generaci jedináčků vychovávaly zejména jejich babičky a dědečkové, když rodiče obvykle odcházeli do velkých měst za prací a s dětmi se neviděli řadu měsíců nebo dokonce let.
Jakkoliv drsný moment to byl, uvolnění pracovní síly mladých rodičovských párů bylo bezesporu jedním z nejdůležitějších faktorů, který umožnil rychlý ekonomický růst. Mladí lidé mohli většinu své energie věnovat kariérnímu rozvoji.
Čtěte také
Peníze, které díky tomu dokázali našetřit, pak mohly jejich děti využít k vyššímu vzdělání. Není proto divu, že koncem 90. let a na přelomu tisíciletí začali čínští studenti masově křižovat zahraniční univerzity.
Během jediné generace se tak z národa, ve kterém převažovali chudí dělníci, stala Čína se silnou a stabilní střední třídou plnou profesionálů ve svých oborech. Perfektně to zapadá do konceptu základních hodnot čínské kultury, podle kterých má člověk upřednostňovat dobro společnosti před svým vlastním.
Na druhé straně, z jedináčků zahrnovaných enormní pozorností prarodičů v kombinaci s až přehnanými investicemi rodičů do jejich blahobytu a vzdělání, vyrostla generace „malých diktátorů“. Nezřídka velmi dobře zajištěných, ale taky osamělých. Ve studii z roku 2005 bezmála 60 procent respondentů přiznalo pocity osamění a taky sobeckost.
Chybí 40 milionů žen
Známým důsledkem omezování porodnosti je rovněž převaha mužů v čínské společnosti, v níž se v průměru na 100 žen rodí 120 mužů. V celkových číslech to znamená, že v Číně chybí zhruba 40 milionů žen, což vede k tomu, že řada mužů zkrátka nemá s kým se oženit.
Tahle nerovnováha má ale i světlou stránku – genderové role se díky ní vyrovnávají. Mnohé rodiny s prvorozenou dcerou investovaly právě do dívek, protože syna coby druhé dítě už mít nemohly. Ženy tak dostaly stejné příležitosti jako muži.
Je těžké předpovědět, jestli se kulturní a ekonomické změny, které omezení porodnosti vyvolalo, vrátí do starých kolejí. Nedá se totiž s jistotou říct, jak početné rodiny budou Číňané v budoucnu zakládat, dodává server Breaking Asia.
Související
-
Děti se musí hýbat. V opačném případě mají handicap do budoucna, varuje neuroložka Chlupová
„Když se děti neplazí, nešplhají, nevyvíjí se jim břišní svalstvo – tak to nemůže dopadnout dobře,“ varuje neuroložka Jaroslava Chlupová.
-
Šachy nejsou jen pro talentované, děti se učí přemýšlet a dělat volby, říká lektor ze San Francisca
„Šachy jsou skvělá příležitost, jak posadit děti k jednomu stolu a nechat je, ať je omezuje jenom jejich intelekt,“ říká Christopher Major ze sanfranciské arcidiecéze.
-
Mobily a tablety? I pro dospělé je to digitální dudlík, dětem nastavme hranice, radí odbornice
„Nejlepší je dětem od nejútlejšího věku ukazovat zdravé strategie a přístupy k technologiím,“ říká odbornice na technologie a digitální média Michaela Slussareff.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.