V Česku se dost věcí balí do národního praporu. Je tu cítit latentní populismus, varuje investiční bankéř Jonáš

Velkým problémem české ekonomiky byla už před rokem stagnace a přešlapování na místě. Od té doby se změnilo jen málo, tvrdí investiční bankéř.

„Pořád se bavíme o schodku rozpočtu a rozpočtu vůbec. Aniž bychom věděli, kam chceme dojít. Problém z mého pohledu je, že vláda mluví moc o hloupostech a málo o věcech, které by podpořily národní bohatství a růst této země,“ říká.

Mnohem víc než o schodku rozpočtu by chtěl slyšet o podpoře vědy, výzkumu a podnikání. „Vidím také velké riziko, že na několik desetiletí bude v České republice cena energií vyšší,“ varuje. 

Čtěte také

Na nízké inflaci nemá zásluhu jen ČNB. Závisíme na Německu víc, než si myslíme, tvrdí ekonom Lacina

„Je hezké říct, že kvůli bezpečnosti potřebujeme vlastní zdroj energie, tudíž druhý Temelín a Dukovany. To je ale technologie z roku 1950. Ale málo se mluví o modulárních jaderných zdrojích a jiných řešeních,“ upozorňuje Jonáš s tím, že právě tohle by podle něj podnikání v Česku podpořilo dostatečně. 

Investovat je ale potřeba na mnoha frontách. Jonáš upozorňuje třeba na nebezpečí z Ruska a domnívá se, že dvě procenta státního rozpočtu na obranu jsou málo.

„Jsou země, které dávají čtyři až šest procent. Ta dvě procenta jsou vytažená ze vzduchu, stejně jako maastrichtská kritéria,“ soudí. Počet vojáků v české armádě by podle něj stačil sotva na ubránění Prahy 7.

„Zodpovědný politik umí vysvětlit, proč je bezpečnost v širokém pojetí od právního řádu po vojenskou obranu důležitá. A premiér Petr Fiala (ODS) to dělá dobře,“ uznává Jonáš.

Chybí kapitálový trh

Jonáš by rád viděl větší odvahu vlády v nakládání se státním rozpočtem. Zdůrazňuje, že český dluh není až tak výrazný, aby se s ním nedalo zodpovědně naložit a zároveň myslet na budoucí návratnost.

„V Česku neexistuje kapitálový trh. To, co tady máme, je zoufalý odvar kapitálového trhu. A pokud chceme mít tržní ekonomiku, nejde to bez kapitálového trhu, to znamená podpory začínajících podnikatelů,“ vyjmenovává Jonáš.

Přiznává, že současnou pravicovou vládu upřednostňuje před vládou Andreje Babiše (ANO), a to i přes všechny resty, které u současné vlády vnímá. 

Kam chce země dojít?

Jonáš zdůrazňuje, že důležité je, aby si země uvědomila, kam chce dojít. Sám to v Česku cítil před 30 lety víc než dnes. 

„Teď se tady hodně věcí zabaluje do českého národního praporu a na všech stranách je cítit latentní populismus,“ říká odborník na finance a investiční bankovnictví.

Čtěte také

iROZHLAS

‚Nudná je, ale líbí se mi, že působí uvážlivě.‘ Někteří voliči demokratů nesouhlasí s nominací Harrisové

Kam chce dojít, si podle Jonáše naopak uvědomuje mnoho západních zemí. Začínají však každá z jiného bodu. Za jasně stanovený cíl považuje například snahu části americké společnosti zabránit Donaldu Trumpovi v návratu do Bílého domu. Kritizuje ovšem taktiku, kterou si demokraté zvolili.

Silně nesouhlasí například se způsobem, jakým se novou kandidátkou stala Kamala Harrisová „Ona udělala všechno pro to, aby nebyla žádná soutěž, a to mi leží hluboku v žaludku,“ říká.

Demokraté podle něj mohli místo výběru Harrisové uspořádat několik debat a výběrových řízení, ze kterých by vzešlo víc možných kandidátů. „Politická hloubka ve Spojených státech je velká, ale právě toto fungování strany je dysfunkční,“ shrnuje svůj postoj.

Jakou taktiku volí proti Kamale Harrisové Donald Trump? Jaký směr nastiňuje? Poslechněte si záznam celého pořadu Osobnost Plus.