V Česku rostou mzdy příliš pomalu. Systém je štědrý k těm, kteří to nepotřebují, říká ekonomka Malá

Podle výzkumníků PAQ Research se vyjádřila zhruba třetina Čechů, že se jim od roku 2021 zhoršila finanční situace. Zbytek míní, že si finančně polepšili nebo aspoň nepohoršili. Odpovídá to statistickým údajům?

Je to možné. Když se podíváme na růst reálných mezd, tedy výdělky po odečtení růstu cen, tak jsme na tom v Česku opravdu nejhůře z celé Evropské unie.

Čtěte také

iROZHLAS

Kdo zchudl, chce častěji volit jinak než v roce 2021. Opozici se podařilo zmobilizovat nevoliče

Lepší obrázek nám dává, když se díváme na disponibilní příjem, tedy když do mezd zohledníme i dávky nebo daně. Tam jsme na tom o něco lépe, například podle statistik Oxford Economics.

Ale je potřeba zmínit, že je to průměrná hodnota. Je to dáno zlepšením ve zdanění ve smyslu zrušení superhrubé mzdy, které nechalo lidem více peněz v peněžence.

Jenže tyto peníze nejvíc pocítili spíše vysokopříjmoví. Ti nízkopříjmoví zůstávají pozadu a daňový systém jim v tom navíc u nás moc nepomáhá.

Čtěte také

Nejhůř jsou na tom dnes chudší rodiny s dětmi a lidé žijící v nájmu. Pomohlo by navýšení nejnižších mezd, míní sociolog

Takže zhoršená finanční situace dolehla nejvíc na příjmově slabší domácnosti, nebo je ta skupina ještě širší?

Rozhodně bych tam zařadila kromě nízkopříjmových zaměstnanců ještě lidi s dluhy, exekucemi, samoživitele. Obecně i nájemníky, protože pokud nebydlíte ve vlastním, tak o to více pak pociťujete nárůst nákladů na bydlení.

Domácnosti pobírající starobní důchod naopak příliš zasaženy v posledních letech nebyly, ačkoliv obvykle jsou ohroženou skupinou. Je to dáno valorizací důchodů. Ale nejsou homogenní skupina. Takže na různé skupiny seniorů to dopadlo různě.

Životní úroveň v Česku?

Co především přispělo k propadu životní úrovně? Vnější vlivy, nebo kroky zdejších vlád, případně centrální banky?

Rozhodně významný růst cen. Ten byl mimo jiné do velké míry způsobený energetickou krizí, vpádem Ruska na Ukrajinu.

Čtěte také

Češi by mohli brát o 20 procent víc. Tím by se dorovnal poměr mezd a HDP s Německem, počítá Navrátil

Také šlo o spíše pomalý růst mezd, například ve srovnání s Polskem. Tam jsme viděli svižnější růst minimální mzdy, i když tam rychleji rostla ekonomika.

Zároveň velkým problémem bylo rychle rostoucí nájemné a ceny bydlení. 

Jedna věc se moc nezmiňuje, ale také hraje roli. Je to poměrně vysoká energetická náročnost v Česku, jak firem, tak i domácností. Zvýšení cen energií mělo o to větší negativní dopad na to, jak se domácnostem finančně dařilo.

Bylo to tedy vlivem spíš kroků vlád, nebo tím, že kvůli válce se energie celkově zdražily? Mluvila jste o minimální mzdě, to třeba vláda mohla udělat. Jsou ještě nějaké další kroky?

Do nějaké míry to byl externí šok, byli jsme na jedné lodi s celou Evropou i s celým světem. Určitě ale byly věci, které se daly udělat lépe, a rozhodnutí současné vlády na to měla vliv.

Čtěte také

Důstojná mzda je alespoň 46 tisíc, tvrdí ekonom Bittner. Poradce premiéra: Nejsou to tvrdá data

Například velký problém je to, že skrze daňový systém jsme někdy příliš štědří vůči lidem, kteří tu štědrost nepotřebují. Naopak jsme velmi přísní tam, kde to má negativní dopady na domácnosti. Kdybych měla jmenovat konkrétně, tak zrušení superhrubé mzdy primárně pomáhalo středně až vysokopříjmovým.

Dalším příkladem může být zvýšení daně z nemovitosti. To sice bylo na stole a určitě to byl v nějakém smyslu dobrý krok, ale mohlo mnohem lépe reflektovat hodnotu nemovitosti tak, aby člověk v Krnově neplatil za podobný byt totéž, co člověk v centru Prahy.

Nakolik se životní úroveň lidí v poslední době zlepšuje?

Vidíme, že se situace zlepšuje. Poslední rok až dva vidíme růst mezd, ale je potřeba upozornit na výrazné sektorální a regionální rozdíly.

Celý rozhovor s ekonomkou Markétou Malou si poslechněte v audiu nahoře.