V Česku je zakořeněný omyl, že deficity jsou vždycky špatně. Ne když jdou na investice, tvrdí ekonom
Ministerstvo financí Zbyňka Stanjury (ODS, Spolu) předložilo návrh rozpočtu na příští rok se schodkem 286 miliard korun. Zahrnuje totiž vedle zvýšených výdajů na obranu i vratnou půjčku na stavbu jaderných reaktorů v Dukovanech. „Je to součást veřejných investic a z mého pohledu je dobře, když jsou investice na dluh. V české populaci je hluboce zakořeněný omyl, že deficity veřejných rozpočtů jsou vždycky špatně. Ale to není pravda,“ zdůrazňuje ekonom Michal Skořepa.
Výjimku podle něj tvoří právě půjčky na investice, které ekonomice pomohou k vyšším příjmům, a je správné je tímto způsobem rozložit na delší dobu.
„Platí takzvané zlaté pravidlo veřejných financí, že na hrazení nákladů investic by se měly podílet všechny generace, které z nich budou mít prospěch,“ doplňuje předseda výboru pro rozpočtové prognózy Národní rozpočtové rady.
Čtěte také
Nejinak tomu je i v případě mimořádných investic do obrany ve výši 31 miliard korun, které připodobňuje k budování protipovodňových opatření. Sice prý přímo nezvyšují výkonnost ekonomiky, ale brání ji před případnými škodami a jsou stejně důležité jako stavba mostů nebo škol.
Skořepa poukazuje na to, že české veřejné finance jsou na tom v mezinárodním srovnání stále velmi dobře a v rámci Evropské unie patříme k nejlepší třetině.
„Část unijních zemí má za sebou historii velmi špatně prohospodařených deficitů a z toho plynou celoevropské limity, které dopadají i na Česko. Nejsou úplně žádoucí, protože nám brání investovat tam, kde potřebujeme,“ míní.
Platy učitelů jsou problém
Bývalá ministryně financí Alena Schillerová (ANO) o návrhu rozpočtu prohlásila, že je „děravý jako cedník“. Skořepa v něm ale podle svých slov nenašel žádný zásadní problém.
„Na výboru jsme se shodli, že příjmová prognóza je v pořádku, což je ve volebním roce velmi příjemná zpráva o tom, že politická kultura je na docela slušné úrovni. Není ze strany ministerstva snaha příjmy našlehat a vytvořit prostor pro dárečky pro voliče,“ uvádí.
Čtěte také
Neznepokojují ho ani výdaje na obsluhu státního dluhu, které mají činit téměř 110 miliard, tedy o desetinu více než letos. Za dva roky by to mohlo být až 139 miliard. „Daleko větší starost by mělo vládě dělat to, z čeho je ten dluh složen. Pokud bude ekonomika díky investicím bohatší, nebude mít problém splácet vyšší dluhové a úrokové zatížení a ještě něco zbyde navíc,“ tvrdí.
Analytik České spořitelny naproti tomu kritizuje meziroční kolísání investic do infrastruktury – rozpočet ministerstva dopravy klesne o téměř 33 miliard korun. „Skoky by měly být co nejmenší, aby se v jednotlivých odvětvích stihli připravit a nedocházelo k tomu, že jeden rok mají přezaměstnanost a v dalším shánějí lidi,“ podotýká.
Čtěte také
O 10 miliard korun má klesnout také rozpočet školství, což ale Skořepa vysvětluje přesunem výdajů na nepedagogy, které by nově měly ve větší míře hradit samosprávy.
„Vládě ale mám za zlé, že zejména platy ve školství přestaly dosahovat té úrovně vůči průměrné mzdě, které již bylo dosaženo. Učitelé by se měli stát honorací, aby to povolání bylo prestižní i z finančního hlediska a přicházeli do něj silné osobnosti. Dnes to jsou hlavně srdcaři,“ kritizuje.
Odbývání této investice se nám prý vrací v tom, že ze škol vycházejí lidé bez správného vzdělání, kdy na trhu práce je některých profesí přebytek a jiných je naopak málo.
Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
