V blízkovýchodním konfliktu sílí jeho náboženská dimenze
Úterní útok na synagogu v Jeruzalémě ukazuje stále silnější náboženskou dimenzi blízkovýchodního konfliktu. Američané a Evropané mohou pro uklidnění situace dělat jen málo.
Mír v regionu se zdá být vzdálenější než kdy předtím, hodnotí nejnovější vývoj na Blízkém východě německý deník Frankfurter Allgemeine Zeitung.
V celé dlouhé řadě násilných činů, k nimž došlo od přerušení mírových rozhovorů na Blízkém východě, představuje nejnovější atentát na jeruzalémskou synagogu mezník. Zdá se, že konflikt dostává čím dál zřetelnější náboženské rysy – ačkoliv ani v minulosti nešlo o spor čistě politické povahy.
Ostatně, to ukázala už pře o přístup k Chrámové hoře. „A z minulosti plyne poučení, že takový vývoj vždy vedl jen k ještě větším katastrofám,“ konstatuje Frankfurter Allgemeine Zeitung.
Bohužel ale v nejbližší době nelze očekávat žádné zlepšení. Palestinský prezident Mahmúd Abbás sice jeruzalémský útok okamžitě odsoudil, ale izraelský premiér Benjamin Netanjahu ihned ohlásil tvrdou odvetu. To izraelská veřejnost po zhlédnutí snímků zavražděných modlících židů jistě vítá.
Za těchto okolností podle německého listu nelze uvažovat o tom, že by mohl být znovu obnoven mírový proces. K něčemu takovému v poslední době stejně nebyly příznivé podmínky.
Abbás totiž v současnosti vede jakousi nevyhlášenou bratrovražednou válku s Hamásem – tedy organizací, která úterní atentát oslavuje. A v nejvyšších patrech izraelské politiky zase zjevně chybí vůle k ústupkům v oblasti výstavby nových židovských osad.
A podle všeho to vypadá, že momentálně existuje jen málo možností, jak ke změně přispět zvenčí. Americkému ministru zahraničí Johnu Kerrymu se opakovaně nedaří přimět představitele obou stran konfliktu ke zmírnění svých pozic.
A jeho šéfovi, americkému prezidentu Baracku Obamovi – který má s Netanjahuem špatné vztahy – zbývají jen dva roky na to, aby se ještě pokusil o obnovu blízkovýchodního mírového procesu.
Což by ani za mnohem příznivějších okolností nepředstavovalo dost času k překlenutí komplikovaných sporných bodů. Obě strany konfliktu si tak raději počkají na Obamova nástupce.
A co na to Evropa? Ve stále více zemích starého kontinentu teď probíhá diskuse o uznání palestinského státu. A to přesto, že zůstává velmi nejasné, zda takový krok někomu přinese nějaký užitek.
Řešení ve formě existence dvou států – toho židovského a toho palestinského – Izraelcům zjevně nelze vnutit. Navíc by takové řešení vzalo mezinárodnímu společenství páku na Palestince. „Mír na Blízkém východě je tedy vzdálenější než kdy předtím,“ uzavírá Frankfurter Allgemeine Zeitung.
Napětí mezi Izraelem a Palestinci komentuje také norský deník Adressavisen: „V blízkovýchodním konfliktu teď není vidět žádné světlo na konci tunelu. Všechny snahy o dosažení míru vyšly naprázdno.
Naděje na možnou cestu k míru může přesto přijít – když ji budeme nejméně očekávat. K tomu by mohlo dojít například ve chvíli, kdy by Hamás najednou úplně otočil a uznal stát Izrael – což je velmi nepravděpodobné.“
„Na druhé straně by měl svět od Izraele požadovat, aby upustil od svého nebezpečného záměru, kterým je vytvoření čistě židovského státu. Stejně tak by měl Izrael ukončit výstavbu židovských osad na palestinských územích.
Nečekaný pozitivní vývoj je v současnosti jedinou, pramalou nadějí ve sporu mezi Izraelci a Palestinci,“ píše norský list Adressavisen.
Zpracováno ze zahraničního tisku.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
