V 21. století by lidé neměli trpět při ošetřování ran. Bezbolestný postup zajistí i lepší hojení, říká odborník
Jestliže se rána nehojí déle než čtyři až šest týdnů, jde podle zdravotnické definice o ránu chronickou. A ta potřebuje speciální přístup. Je nutné odstraňovat kůži, která odumřela, a také udržovat ránu v čistotě a převazovat ji, ideálně odbornýma rukama. Moderní medicína má navíc k dispozici řadu podpůrných prostředků – krycí materiály, gely, masti a roztoky mohou obsahovat například koloidní stříbro, aktivní uhlí nebo i hemoglobin.
Podle Davida Škardy, manažera Center hojení chronických ran při EUC klinikách, bývá ale potřeba takové prostředky měnit. „Rána se hojí v určitých fázích a v jedné z nich, zpravidla ve druhé, začne takzvaně stagnovat. To pozorujeme i u nás v centrech a všem sestřičkám zdůrazňujeme, že je důležité rozeznat, kdy rána začne stagnovat,“ říká.
V této fázi podle něj může vzniknout rezistence na zvolený materiál, který se do rány vkládá. „Když rána začne stagnovat, nejčastěji se mění zvolený materiál. Sestřičky si řeknou: Nevidíme proces hojení, musíme použít jiný typ materiálu, abychom eliminovali tu rezistenci. Může to být jedna z příčin, proč se rána nehojí,“ popisuje.
Čtěte také
Stále je ale potřeba se zaměřovat především na příčinu, která samotnou ránu způsobila. „Jdeme jako detektivové po tom primárním onemocnění. Pacienta komplexně vyšetříme, provede se anamnéza, zjistíme přidružená onemocnění, prostudujeme dokumentaci. Pak pacientovi navrhneme léčebný režim, který by měl zajistit velkou pravděpodobnost, že se rána zahojí,“ potvrzuje David Škarda.
Už bezbolestný průběh ošetření podle něj garantuje lepší hojení ran. „Je odstraněna psychická zábrana pacienta. Opravdu jsme se setkali s tím, že rány byly čištěné zaživa a pacienti z toho měli traumatické následky. Máme tedy metody, jak bolest při ošetření tišit, což je i naším cílem, protože jsme v 21. století a pacienti by zrovna v této oblasti asi neměli trpět při ošetření,“ uvádí.
Celý rozhovor s Davidem Škardou o hojení chronických ran si poslechněte v magazínu Zdravíčko online.
Související
-
Původně se krev předávala přímo z ruky do ruky, popisuje lékař historicky první krevní transfuze
Životadárná tekutina. To je krev, která roznáší po našem těle kyslík a živiny a odebírá škodliviny. O transport kyslíku se starají červené krvinky, bílé zajišťují imunitu.
-
Únava, bolest zad, slabost. Potíže, které starší lidé považují za běžné, mohou značit zákeřnou nemoc
Lékaři se snaží obrátit pozornost na krevní nádory. Například o mnohočetném myelomu málokdo slyšel, přitom jde o nebezpečné, zákeřné a četné hemato-onkologické onemocnění.
-
Žena, která nesportuje, může mít v těhotenství mnohem intenzivnější bolesti, varuje fyzioterapeut
Těhotenství, nošení dětí a nákupů. To všechno zatěžuje ženské tělo a může vést k bolestem, někdy i změnám kostry. O tom, co bolí ženy, mluví fyzioterapeut Jaroslav Zeman.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
