Uznával potenciál průmyslu a zároveň ho lze označit za jednoho z prvních ekologů, říká o Karlu Čapkovi ředitel jeho památníku
Krajinu okolo Staré huti u Dobříše považoval Karel Čapek podle své manželky Olgy Scheinpflugové za „nejčeštější“ kout naší země, říká Zdeněk Vacek, ředitel Čapkova památníku. „Zamiloval si ji proto, že tu nejsou dramatické štíty Alp, ale proto, že je to krajina malebná, že je typicky česká v tom, jak se tu prolíná příroda se stopami průmyslu, který je pro české země charakteristický,“ dodává.
„Stará Huť mu byla, nechci říct druhým, ale dalším domovem. Samozřejmě hlavní domov našel v polovině 20. let na Vinohradech, tehdy na kraji města, kde si s bratrem Josefem postavili dvojvilu,“ připomíná s tím, že k domu ve Staré Huti se Čapek dostal o 10 let později.
„Když si v roce 1935 bral herečku Olgu Scheinpflugovou, byl mezi svatebními dary jeden hodně neobvyklý – právo doživotně užívat jakýsi tou dobou nevyužívaný opuštěný dům za Dobříší, konkrétně ve Staré Huti pod hrází rybníka. A to je Čapkova Strž, místo, které je dnes spravováno jako památník tohoto spisovatele,“ vysvětluje.
Čtěte také
Na Strži se místu říká právě díky Karlu Čapkovi, který toto označení našel ve starých mapách. „Dodnes hrdě využíváme jeho rukou psané slovo Strž i na oficiálních dokumentech muzea, na vizitkách a podobně,“ vysvětluje ředitel muzea, které před dvěma týdny otevřelo novou stálou expozici Po stopách hutí a hamrů v kraji Čapkovy Strže.
Z vyhořelé budovy stánek kultury
Expozice představuje časovou osu uplynulých čtyř století z pohledu vývoje tradice zpracování železa, hutí, hamrů, železáren a strojíren od třicetileté války až po současnost. Zpracování kovů podle Vacka velmi výrazně poznamenalo místní krajinu, která je protkaná sítí rybníků a potoků, na nichž postupně od poloviny 17. století rostly hamry, jejichž stopy jsou tam dodnes.
Čtěte také
„Když použiju nadsázku, nebýt zpracování železa a všeho kolem, tak by ani Karel Čapek do toho místa nepřišel. Nevznikla by budova, kterou povýšil svojí přítomností a svým uměním z řadové správní budovy zkrachovalých a vyhořelých železáren na stánek kultury, kam za ním mířili přední umělci z Prahy, ale i osobnosti evropské kultury,“ doplňuje Vacek.
Karel Čapek byl podle něj jedním z těch, kteří dokázali domýšlet a uznávat potenciál průmyslu pro rozvoj lidstva. A zároveň je možné ho označit za jednoho z prvních ekologů.
„Minimálně v našem prostředí. V řadě statí už ve 30. letech zdůrazňoval, že když zničíme nějaký úsek přírody, tak je to změna nevratná a že ta příroda má větší hodnotu, než jaká jí tehdy byla obecně ve společnosti přisuzována,“ připomíná.
Chalupařit nechtěl
V Hovorech na Plusu Vacek také zmiňuje, že Karel Čapek dům na venkově původně nechtěl. „Byla to údajně jeho první reakce, to víme ze vzpomínek jeho švagra, že nechce chalupařit, že má přece vilu. Když se tam ale jel podívat, byl okouzlen. Okamžitě začal spřádat plány,“ směje se.
Čtěte také
Z posledních tří let svého života trávil Čapek na Strži valnou část svého času. Už tolik necestoval do ciziny.
„Nacházel tam klid a způsob, jak se odreagovat a načerpat síly a optimismus z přírody a z manuální práce. Zatímco zahrada na Vinohradech byla opravdu víceméně hotová, tak tady se potýkal s různými úpravami. A ač to nebyl jeho majetek, měl pouze právo užívání, tak do toho investoval nemalé prostředky,“ popisuje ředitel Památníku Karla Čapka ve Staré Huti u Dobříše.
Poslechněte si celý rozhovor.
Související
-
Co si myslel Karel Čapek o politice? Milena Steinmasslová připravila z jeho citací divadelní hru
„Politika – co to ksakru vlastně je?!“ zeptal se Karel Čapek. A právě z jeho myšlenek a citátů vznikla divadelní hra, kterou připravili studenti Pražské konzervatoře.
-
Sto let po Čapkově R.U.R. začínají svět ovládat roboti. V USA se stále častěji používají ve službách
Před několika dny uběhlo sto let od pražské premiéry hry Karla Čapka R.U.R., což byla zkratka pro Rossumovy univerzální roboty.
-
Karel Čapek sběratel: Když si chlap vezme něco do hlavy, tak hned tak nepovolí!
Perské koberce i zpěv indiánů Hopi, lidové madonky i jízdní řády, skalničky i obrazy české avantgardy. To vše sbíral Karel Čapek. Od jeho narození právě uplynulo 130 let.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.