Úzkostnější, ale také v době pandemie zodpovědnější. Až pětina lidí je vysoce citlivá

Termín vysoce citlivý člověk odkazuje k jemně vyladěné nervové soustavě, kterou má až pětina lidí. Ale přirozeně se vysoká citlivost vyskytuje i u řady dalších živočišných druhů.

Čtěte také

Autogenní trénink může zlepšit spánek a ulevit od úzkostí, říká propagátorka metody Víchová

Do širšího povědomí se vysoká citlivost dostala díky americké klinické psycholožce a psychoterapeutce Elaine Aronové, která tento jev zkoumá přes dvacet let. Jak říká, sama je HSP, tedy anglicky higher sensitive person.

Podle Aronové se vysoce citliví lidé můžou například rozplakat snadněji než jiní a mají taky tendenci být víc úzkostliví. Mají také hlubší prožívání. Citlivěji prožívají emoce a nálady jiných lidí, jsou velmi empatičtí a mají vysokou emoční inteligenci.

Je toho na ně příliš

Právě proto, že jsou pocity vysoce citlivých lidí hlubší a silnější, se taky snadněji unaví. A to je důvod, proč jsou náchylnější k vyčerpání a smyslovému přetížení. Vysoká citlivost je ale rys osobnosti, nejde o přecitlivělost získanou během života například traumatickým zážitkem. Vysoce citlivý člověk má jednoduše citlivý nervový systém. 

Čtěte také

Psychoterapeut Michal Mynář: Vize pro duši. Už si nemůžeme dovolit být pohodlní a nepečovat o vztahy

Lidé s vysokou citlivostí mimo jiné snadno přemůže utrpením druhých. I když je osobně pandemie nezasáhla, určitě vědí o někom, koho ano, přinejmenším se o něm alespoň dozvěděli ze sociálních sítí. Kvůli větší aktivitě zrcadlových neuronů v jejich mozku je může bolest cizích lidí velmi silně zasáhnout.

Tito vysoce citliví lidé také často mluví o tom, že už nemůžou sledovat zprávy ani sociální sítě. Je toho na ně prostě příliš.

Americké vydání magazínu Forbes před časem citovalo ženu, která se zmiňovala o tom, že ji při zprávách přepadaly záchvaty úzkosti. V tu chvíli si musela sednout a soustředit se na svůj dech. 

„Myslím, že je důležité vyměňovat si informace a mít dostatek zpráv o aktuální pandemické situaci, abychom se zorientovali a věděli, na čem jsme,“ radí Elaine Aronová. „Ale taky je důležité umět pak změnit téma a zaobírat se něčím jiným.“

Pandemii citliví lidé spíš přežijí

Vysoce citliví lidé berou pandemická opatření velmi vážně. A to nejen kvůli sobě, ale taky kvůli ostatním, jak vysvětlila na YouTube v odborném rozhovoru ke koronaviru doktorka Aronová:

„Často říkám, že vysoce citliví lidé tohle všechno s mnohem větší pravděpodobností přežijí, protože jsou velice opatrní. Nezapomínají si pečlivě mýt ruce, udržují si společenský odstup, jednoduše víc dodržují pravidla a velmi je zraňuje, pokud to jiní nedělají. Vysoce citliví lidé se totiž nestarají jenom sami o sebe, ale všechno tohle dělají také s ohledem na druhé.”

Čtěte také

Nesledujte zprávy o covidu, přestaňte se cítit jako oběť a něco dělejte, radí psycholog Štrobl

Pozoruhodné je u lidí s vysokou citlivostí také to, že velmi silně vnímají sebedrobnější detaily, kterých si ostatní nevšimnou. Za toto zesílené vnímání může způsob, jakým důkladně a do hloubky zpracovává a vyhodnocuje informace jejich mozek.  

V souvislosti se současnou pandemií psycholožka Aronová vysoce citlivým lidem, kteří z pandemie a z toho, co se děje, pociťují úzkost, radí, aby zkusili zjistit, v jaké souvislosti s koronavirem hrozí aktuální nebezpečí:

„Vzpomeňte si taky, že jsme se jako lidstvo dokázali vzpamatovat z nejrůznějších kritických situací, třeba taková finanční krize v roce 2008 nebo obří pandemie španělské chřipky v roce 1918, tehdy zemřela moje babička. Dnes je to dávno zapomenuté. Každopádně teď  prožíváme něco velkého, jsme vlastně svědky něčeho vzrušujícího. Zkusme se na to dívat takhle.” 

V České republice funguje Institut pro vysokou citlivost, který vysoce citlivé lidi sdružuje. 

Shrnutí Martiny Rasch si můžete poslechnout v audiozáznamu.