Už žádné skleněné mrakodrapy, vyzývají britští architekti. Zatěžují prý přírodu
Přední britští architekti a inženýři volají po zákazu budování celoskleněných mrakodrapů. Prý je příliš obtížné a nákladné je vytopit.
Tématu se věnuje britský deník Guardian.
„Je přinejmenším velmi podivné stavět skleníky v době klimatické krize,“ myslí si Simon Sturgis, poradce britské vlády a londýnského magistrátu. A vysvětluje, že k ochlazení rozpálených skleněných ploch je třeba velkého množství energie. Velké množství energie ale znamená velké množství uhlíkových emisí.
Globální boj o písek končí ukradenými plážemi a vybagrovanými ostrovy
Nenasytná poptávka a globální stavební boom rozjely na celém světě obrovský černý trh s pískem. Gangy vykrádají panenské pláže a idylické ostrovy, aby mohli developeři jet naplno, poznamenává britský týdeník Observer.
Vysoké koncentrace oxidu uhličitého snižují výkonnost a ohrožují zdraví
Hladina oxidu uhličitého v místnostech může člověku bránit v jasném myšlení a uvažování, a dokonce může i ohrozit zdraví.
Architekti i jejich klienti mají kancelářské budovy, obchodní střediska a průmyslové komplexy v oblibě, protože skýtají krásný výhled na město, vypadají zajímavě a je v nich hodně světla. Jenže sluneční světlo vytváří teplo a v uzavřených budovách není kam se schovat.
Tento skleníkový efekt běžně řeší klimatizace, ale ta je také problematická. Mezinárodní agentura pro energii (IEA) odhaduje, že až 40 % všech emisí oxidu uhličitého pochází z výstavby, vytápění, ochlazování a demolic budov. A klimatizace se na tomto množství podílí stále vyšším procentem – objem energie potřebné k ochlazování se od roku 2000 zdvojnásobil a dnes tvoří až 14 % z veškeré využité energie.
Starosta New Yorku Bill de Blasio letos v dubnu prohlásil, že celoskleněné stavby zakáže a přinutí developery, aby ty stávající předělali na energeticky úspornější. Nakonec se však z tohoto „zákazu“ vyklubalo nadměrné používání skla a oceli.
Starosta Londýna Sadiq Khan takový plán pro Londýn vyloučil, ale podle architekta Sturgise jdou Američané správným směrem. Zákaz celoskleněných budov by měl rozhodně platit a souvislost mezi klimatickou krizí a celoskleněnými stavbami je třeba zdůrazňovat, což se zatím nedělá, upozorňuje architekt.
Ředitel oddělení udržitelnosti u firmy Mitsubishi Electric Martin Fahey vysvětluje, že zvýšená teplota znamená vyšší výkon klimatizačních jednotek. Podle něj je jich většina vyrobena tak, aby teplotu v interiéru snížily o sedm až deset stupňů oproti venkovní teplotě.
Pro a proti skla
Nová verze Londýnského plánu výstavby, která začne platit příští rok na jaře, bude vyžadovat, aby stavební firmy předkládaly odhad spotřeby energie každé navrhované budovy po celou dobu její životnosti. Sturgis ale doufá, že budou reagovat už dřív, protože nikdo nechce vypadat jako ničitel životního prostředí.
Globální oteplování je technologickou příležitostí. V Číně to pochopili, říká klimatolog
Klimatické změny a oteplování v posledních desetiletích nemají za poslední dva tisíce let obdoby. Ukazují to výsledky hned tří různých nedávno vydaných klimatologických studií.
Novější stavby používají speciální druh skla, které se v horkém počasí zakalí a zablokuje sluneční svit, či dokonce samo vyrábí elektřinu. Má ho například budova Edge v Amsterdamu.
Tato stavba spotřebuje o 70 % energie méně než většina podobných budov, ale také nemá skleněné plochy všude – jižní, východní a západní strana má menší okenní otvory, což snižuje přísun tepla, a má i otevíratelná okna.
Architekt Sturgis ale upozorňuje, že i takové panely z vrstveného skla přispívají ke klimatické krizi, protože jejich výroba je nákladnější a je skoro nemožné je recyklovat.
Aby se podle něj snížil objem energie nutné k ochlazování těchto budov, je nutné vyrobit velmi složitou fasádu z trojnásobné vrstvy skla. A panely z vrstveného skla dlouho nevydrží, nanejvýš čtyřicet let, takže to není nejlepší řešení, cituje experta britský Guardian.
Související
-
Je mrakodrap Šantovka pro Olomouc stavebním hazardem nebo...
Historická jádra měst jsou nejcennější součástí národního dědictví. To ale neznamená, že by se v nich neměla objevit moderní architektura. Co když hrozí, že nové st...
-
Nad Londýnem má rozkvést mrakodrap ‚tulipán‘. Bude druhou nejvyšší budovou západní Evropy
Londýn schválil stavbu nového mrakodrapu přezdívaného tulipán, ze kterého uvidí návštěvníci britskou metropoli jako na dlani. Kritici ale upozorňují, že by mohl narušit výhled na historický Londýn.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.