Už žádná ropa z Arktidy? Naše žaloba proti Norsku má reálnou šanci, věří mluvčí Greenpeace

14. listopad 2017

V Norsku v úterý začal historický soudní proces, který může podle ekologů zastavit těžbu ropy. Organizace Greenpeace v něm žaluje norskou vládu kvůli otevírání nových ložisek v Arktidě. Další těžba prý odporuje Pařížské klimatické dohodě i norské ústavě, která zajišťuje právo budoucích generací na zdravé a bezpečné životní prostředí. Podobnou formulaci nalezneme i u dalších devadesáti zemí světa včetně České republiky.

Podle Jiřího Gavora, výkonného ředitele Asociace nezávislých dodavatelů energií, ale verdikt soudu nepřinese významný precedens. „Ke zpožďování některých průmyslových investic dochází běžně. V Nizozemí k tomu využili antifosilní zákon a také u nás snad neexistuje dálnice či plynovod, proti kterému by nebyly námitky nebo žaloby,“ uvádí.


Je smutný paradox, že k tomu dochází v Norsku, které podporuje elektromobilitu a ochranu životního prostředí i ve světě. Za blahobyt vděčí těžbě ropy a zemního plynu.Jiří Gavor

„Nyní se poprvé argumentuje Pařížskou dohodou, její právní závaznost je ale velmi sporná. Nespecifikuje totiž žádné sankce za její nedodržování. A vzhledem k tomu, kolik zemí ji podepsalo, je podle mě celkem pravděpodobné, že nebude dodržována,“ dodává Gavor.

Zdroje jsou

Mluvčí české pobočky organizace Greenpeace Lukáš Hrábek naopak věří, že rozhodnutí soudu bude přelomové. Žaloba se podle něj opírá především o norskou ústavu, která je právně závazná. „Vědecký konsenzus je takový, že nemůžeme dále těžit a spalovat fosilní paliva v takové míře jako dosud, aniž bychom si zahrávali s vlastní budoucností,“ upozorňuje.


Existují technologie, kde můžeme ropu nahrazovat nebo její využití omezit. Ať už zavíráním mazutových elektráren nebo omezováním výroby jednorázových plastů a spalovacích motorů.Lukáš Hrábek

Norsko začalo masivně těžit v 70. letech a podle Hrábka všichni věděli, že to není navždy. Stát proto založil zvláštní fond, v němž shromažďuje finance určené pro budoucnost po ropě. „Je v něm přes sedm bilionů norských korun, tedy asi třikrát tolik těch českých. Tato částka by Norsku měla stačit k bezproblémové transformaci ekonomiky,“ podotýká.

Gavor nezpochybňuje trend ústupu od fosilních paliv, světová ekonomika podle něj ale nemůže vydržet šokovou změnu. „Mezi fosilními palivy by se mělo rozlišovat. První se bude utlumovat uhlí, které je nejšpinavější. Naopak význam zemního plynu spíš poroste, protože se dobře snoubí s rozvojem obnovitelných zdrojů,“ uzavírá.

autor: rkr
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.