Už je jasné, že šéfka Zelených Baerbocková novou kancléřkou nebude, říká vedoucí katedry Lizcová

27. září 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Zleva Armin Laschet (CDU/CSU), Annalena Baerbocková (Zelení) a Olaf Scholz (SPD)

Nedělní volby do německého parlamentu skončily překvapivě vyrovnaným výsledkem pro SPD a CDU/CSU. Podle očekávání ale zvítězili Sociální demokraté (SPD). Nyní startují vyjednávání o nové koalici a také nástupci odcházející kancléřky Angely Merkelové. Podle vedoucí Katedry německých a rakouských studií při Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy Zuzany Lizcové se rozhodne mezi kandidáty dvou nejsilnějších stran Olafem Scholzem a Arminem Laschetem.

„Nedovedu si představit, že by se kandidátka strany, která skončila o deset procent za vedoucími subjekty, stala příští kancléřkou,“ vylučuje Lizcová variantu, že by se do křesla spolkové kancléřky posadila šéfka Zelených Annalena Baerbocková.

Konečné výsledky voleb mimo jiné ovlivnila schopnost lídra Sociálních demokratů oslovit hlasující mimo běžnou volební základnu SPD, ale i mnoho chyb, kterých se dopustili CDU/CSU či Zelení, domnívá se odbornice na Německo.

Čtěte také

„Dobrou zprávou pro německou demokracii nicméně je, že krajně pravicová AfD (Alternativa pro Německo) nijak zásadně neposiluje,“ dodává.

Německé politice už s velkou pravděpodobností nebude vévodit velká koalice SPD a CDU/CSU – obě strany to totiž vylučují. Složení vlády tedy závisí na dohodě se Zelenými a Svobodnou demokratickou stranou (FDP).

To by ale paradoxně mohlo pozitivně ovlivnit stabilitu směřování německé politiky. „Z většího počtu koaličních stran bych z hlediska predikovatelnosti neměl obavy. Spíš si myslím, že politika bude velice kontinuální,“ uvádí náměstek ministra zahraničí pro řízení evropské sekce Aleš Chmelař. 

Přestože má Česko s Německem velmi dobré vztahy, a jako jedna z mála zemí se těší i pozitivní obchodní bilanci, je předseda Syndikátu novinářů Adam Černý přesvědčený, že nadále zůstaneme v pozici těch, kteří se musí při prosazování věcí snažit „o trochu víc“ než třeba Francie, Nizozemsko nebo Itálie.

Hosty byli:
Václav Jabůrek, zpravodaj v Berlíně, Český rozhlas
Aleš Chmelař, náměstek ministra zahraničí pro ­řízení evropské sekce
Adam Černý, předseda Syndikátu novinářů
Pavlína Nečásková, zvláštní zpravodajka v Berlíně, Český rozhlas
Zuzana Lizcová, Institut mezinárodních studií, vedoucí Katedry německých a rakouských studií při Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy
Martin Balucha, redaktor, Český rozhlas
Viktor Daněk, bruselský zpravodaj, Český rozhlas
Bára Procházková, novinářka a politoložka

Výsledná koalice, při jejímž sestavování se ke slovu patrně dostanou také zmínění Zelení a liberálové z FDP napoví, jak bude vypadat výsledná podoba tzv. Green Dealu, upozorňuje Černý a připomíná, že pro Německo i Česko je v tomto ohledu ve hře budoucnost zásadního průmyslového odvětví – automotive.

Chmelař nakonec připouští, že s novým kancléřem může přijít třeba také menší pochopení pro českou otázku jádra, od kterého se Německo už dřív rozhodlo distancovat. Dodává, že v tomto ohledu je prostor pro otevřený dialog.

Co bylo hlavním tématem voleb? Jak sleduje dění na východní hranici Francie? A o co Německo přichází s odcházející Angelou Merkelovou? Poslechněte si celý audiozáznam Speciálu.

autoři: Jan Bumba , marz
Spustit audio

Související