Už brzy budeme vědět, jestli je naše sluneční soustava jedinečná, předpovídá astronom

„Exoplaneta je planeta, která obíhá cizí hvězdu,“ upřesnil astronom. „Ondřejovská hvězdárna má několik programů, které se věnují exoplanetám. Máme dvoumetrový dalekohled s tzv. ešeletovým spektrografem, který lze použít pro objevování exoplanet.“

Tak je možné dělat spektroskopii exoplanetárních kandidátů, které čeští vědci dostanou z vesmírných misí jako Kepler nebo jeho nástupce TESS. „Právě teď jsme měli sadu kandidátů, u kterých jsme měřili radiální rychlosti, ale bohužel se ukázalo, že jde o dvojhvězdy.“

Měříme radiální rychlost, tedy tu, kterou se k nám hvězda přibližuje. Když je u hvězdy planeta, tak střed hmotností tohoto systému je mimo hvězdu. Hvězda se pak vzhledem k nám přibližuje a zase vzdaluje. My měříme rychlost přibližování a vzdalování, a podle toho můžeme říct, jak toto těleso vypadá.
Petr Kabáth

„Mise objeví kandidáta na planetu v zákrytu, ale pořád ještě nevíte, jestli jde o planetu nebo druhou hvězdu. K tomu potřebujete spektroskopická pozorování, a ty my můžeme dělat z Ondřejova.“

V tomto roce byl uveden do provozu další spektrograf, tentokrát na chilské observatoři Paranal. „Ten se jmenuje Espresso. Bude schopný měřit radiální rychlosti planet i do rozměrů Země, tedy velice malých planet.“

Mezi další mezinárodní mise, které se budou soustředit na exoplanety, patří Plato. „To by mělo objevit druhou Zemi, planetu s parametry naší planety, která obíhá hvězdu slunečního typu. Takovou planetu se nám zatím nepodařilo objevit.“

Vždy záleží na vzdálenosti zkoumaných hvězd. Čím je celý systém blíže, tím je větší šance ho charakterizovat. Možné jsou desítky až stovky světelných let, ačkoli u těch stovek už je to komplikované.
Petr Kabáth

Hlavním limitem pro pozemní podporu vesmírných misí je atmosféra naší planety. „U Keplera byl třeba problém, že zákryty naměřil u velice slabých hvězd, které pak nešly pozorovat ze Země a nešlo tudíž potvrdit, jestli to byla planeta, nebo nebyla.“

Nejen zmíněná mise TESS, ale i Ariel se budou zaměřovat na hvězdy v blízkém okolí. „Budou pozorovat velice jasné hvězdy, které jsou velice blízko. Mise Ariel by pak měla vybrané exoplanety charakterizovat, hlavně planety tzv. velkých Jupiterů, tedy bude možné popsat jejich atmosféru.“

„Mise TESS bude mít hlavní výhodu, že pokryje 95 % oblohy, tedy skoro celou. Díky těmto projektům se určitě dozvíme, jestli je naše soustava jedinečná. Věřím, že je jich ve vesmíru více, jen jsme nebyli schopni je objevit dříve, protože jsme neměli správné metody,“ shrnul Petr Kabáth.