Útoky na americké vojáky v Iráku nezmění politiku prezidenta Bushe

22. prosinec 2004

Ze 24ti lidí, které zabil úterní útok povstalců na vojenskou základnu v Mosulu, bylo 18 Američanů, 14 vojáků a 4 civilní zaměstnanci a 72 další osob bylo při útoku zraněno.

Tak vysoký počet obětí vyvolal vlnu znepokojení ve Spojených státech a podle zpravodaje BBC ve Washintonu dokonce i prezidenta Bushe jakoby náhle opustil jeho obvyklý optimismus, ale přesto se zdá, že Američané se nevzdávají a ve své většině jsou odhodláni pokračovat v boji.

Prezident Bush v zápětí prohlásil, že útok iráckých povstalců nemůže narušit přípravu voleb, které se mají v Iráku konat podle plánu na konci ledna. A ti, kdo v Iráku nyní zahynuli, se podle něj zúčastnili "životně důležité mírové mise", která nakonec povede k tomu, že "demokracie v této části světa zvítězí".

O den před tím ovšem americký prezident přiznal, že irácké bezpečnostní síly, které mají k dispozici dnes už více než 100 tisíc mužů, ještě ani zdaleka nestačí na tak elementární úkol, jakým je v současné situaci zajištění klidu v zemi.

O víkendu například zabili povstalci při pumových útocích v posvátném městě Nadžáfu a v Karbale více než 60 Iráčanů a v Bagdádu dokonce vytáhli útočníci tři místní oficiální činitele z auta a za denního světla je popravili.

Jak píše v dnešním úvodníku americký deník New York Times, necelé dva roky po invazi do Iráku zůstávají v boji Spojené státy v podstatě samy a přitom čelí stále rostoucímu povstání bez jasné vyhlídky na nějaký zásadní úspěch, který by mohl celou tuto akci ukončit. Jediným významnějším vojenským spojencem Washingtonu zůstává podle deníku NYT pouze Británie a na iráckou armádu zatím rozhodně není spolehnutí. A ani nadcházející volby, které by vlastně měly přinést vysvobození alespoň tím, že umožní vznik legitimní irácké vlády, nebudou mít zřejmě kýžené účinky, protože, jak se stále zřetelněji ukazuje, povedou spíše k dalšímu rozdělování a prohlubování sporů mezi tamními komunitami. Zatímco šíité a kurdové se k volbám nadšeně chystají, sunitská menšina je chce údajně bojkotovat. A zůstává otázkou, zda by na tom případné odložení voleb o několik měsíců mohlo něco změnit.

V jiném článku o Iráku se dnes deník NYT zabývá tím, jaký vliv bude mít další vývoj války na vnitřní politiku Spojených států. Ačkoli poslední útoky iráckých povstalců na americké vojáky vyvolaly ve Spojených státech velké rozhořčení, americká veřejnost ve své většině nadále válku v Iráku podporuje a domnívá se, že tato válka dlouhodobě přispěje k americké bezpečnosti. Stojí také za pozornost, že mnozí Američané jsou už dnes přesvědčeni, že se Spojené státy původně neměly v této části světa vůbec vojensky angažovat, ale ani to na jejich dnešním názoru nic nemění: v současné chvíli totiž nevidí žádnou jinou možnost, než pokračovat v boji. A není už vůbec důležité, zda na počátku podporovali invazi do Iráku anebo se stavěli proti.

Někteří analytici ale upozorňují, že prezident Bush by mohl být během svého druhého funkčního období - a přinejmenším v příštím roce - natolik zaneprázdněn válkou v Iráku, že možná nebude mít čas a dostatečný klid na jiné politické úkoly, o nichž se tolik hovořil v nedávné předvolební kampani. Jde například o přestavbu celého amerického systému sociálního zabezpečení, kterou sliboval voličům anebo další vnitropolitické záležitosti, které se dnes odsouvají do pozadí.

Stoupenci prezidenta Bushe však tyto obavy nesdílejí a zůstávají přesvědčeni, že situaci zvládne. Více se dozvíme až po jeho druhé inauguraci 20. ledna a po tradičním projevu prezidenta o stavu unie, který přednese nejspíše v prvním únorovém týdnu.

autor: Jan Bednář
Spustit audio