Útok Izraele na nemocnici měl dvě fáze. Těžko věřit, že šlo o nehodu, kritizují Lékaři bez hranic
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu označil úder na nemocnici na jihu pásma Gazy, při kterém zemřelo nejméně 20 lidí, za tragickou nehodu. Na sociální síti x napsal, že armáda příčinu vyšetřuje. „Humanitární organizace sdílí s válčícími stranami svou polohu. Vyjádřením, že se jednalo o nehodu, se dá jen těžce věřit,“ kritizuje ve vysílání Českého rozhlasu Plus vedoucí komunikace organizace Lékaři bez hranic Tomáš Bendl.
Mezi oběťmi útoku nebyli pouze novináři a civilisté, byli tam také zdravotníci. Jaké máte aktuální informace o dění v nemocnici a jejím okolí ve městě Chán Júnis?
Lékaři bez hranic Násirovu nemocnici podporují dlouhodobě. Věnujeme se tam primárně traumatologii, poskytování psychologické péče a také pediatrii. Nově tam teď máme i projekty na léčbu podvýživy, což je v Pásmu Gazy velmi akutní téma.
Čtěte také
To, čeho jsme tam prostřednictvím našich týmů včera (v pondělí) byli svědky, připomíná dvojitý útok – nejprve dojde k útoku, pak se počká, než se tam seběhnou záchranáři a reportéři. A potom dojde k dalšímu úderu, což má maximalizovat počet civilních obětí.
Lékaři bez hranic toho byli svědky během válek v Sýrii, na Ukrajině nebo v Iráku. Je to taktika, která je zcela v rozporu s mezinárodním právem, ale evidentně se ji už nebojí používat ani izraelská armáda.
Jak nemocniční zařízení v takové oblasti funguje? Co za typ nemocnice to je a co má všechno k dispozici?
Násirův zdravotní komplex je ohromná nemocnice. Zároveň je to jedna z mála nemocničních zařízení v celém pásmu Gazy, které jsou ještě alespoň částečně funkční. Před válkou bylo v pásmu Gazy funkčních asi 36 nemocnic, teď už jich je částečně funkčních jen 20. Plnohodnotně funkční není vůbec žádná.
Lékaři bez hranic se tam věnují primárně traumatologii, což znamená léčbu válečných zraněních, například střelných poraněních, tržných ran nebo popálenin. Stejně tak tam poskytujeme psychologickou pomoc a věnujeme se pediatrii a léčbě podvýživy.
Zároveň tam jsou další oddělení, protože Lékaři bez hranic nejsou jediní, kteří tam pracují. Násirova nemocnice primárně spadá pod místní ministerstvo zdravotnictví.
A jak po pondělním útoku nemocnice funguje? Je postavena mimo provoz?
Není postavena mimo provoz, pořád částečně funguje. Dotklo se to primárně oblasti, která má na starosti urgentní příjem. Bohužel to není poprvé, co se Násirova nemocnice stala terčem útoku a samozřejmě je důležité, aby se to už nikdy neopakovalo, pokud chceme, aby mohla nadále fungovat.
Čtěte také
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu označil cíl útoku za tragickou nehodu. Mají zdravotníci na místě možnost navázat komunikaci s izraelskými úřady? Dostanou se k informacím, které by je mohly ochránit?
O vyjednávání se snažíme každý den. Říká se tomu dekonfliktní mechanismus a v podstatě to znamená, že humanitární organizace sdílí s válčícími stranami, v tom kontextu tedy i s Izraelem, svou polohu – polohu nemocnic, kde jezdí sanitky, polohu místního zdravotnického personálu – aby nedocházelo k útokům.
Bohužel téměř poslední dva roky vidíme, že Izrael toto ignoruje, protože zdravotníků bylo v pásmu Gazy od 7. října 2023 zabito přes 1500. To je ohromné číslo bezprecedentní i v humanitárních kontextech.
Nemluvě o tom, že humanitárních pracovníků už tam přišlo o život přes 500. Takže když se izraelská vláda vyjadřuje, že se jednalo o nehodu, tak se jim to dá jen těžce věřit.
Nekonzistentní humanitární pomoc
Neustále se informuje o omezených dodávkách humanitární pomoci do Pásma Gazy. Jak je to se zdravotnickým materiálem?
Humanitární pomoc, která se tam v současné době dostává, je extrémně nedostatečná. Než válka začala, proudilo do pásma Gazy 500 kamionů s humanitární a zdravotnickou pomocí denně. A to tam potřeby nebyly tak ohromné, jako jsou teď po téměř dvou letech trvání války.
Čtěte také
Nyní se dostávají jednotky kamionů a to vůbec nestačí na to, abychom dokázali pokrýt potřeby těch lidí na místě.
Distribuuje medicínské pomůcky nebo léky také kontroverzní Humanitární nadace pro pásmo Gazy, kterou podporuje Izrael a Spojené státy?
Ano, distribuční centra Humanitární nadace pro Pásmo Gazy jsou teď v Gaze čtyři, primárně se věnují distribuci potravinové pomoci. Způsob, jakým nadace funguje, je absolutně nekonzistentní s nejzákladnějšími humanitárními principy.
Sami jsme byli svědky, že velmi často dochází ke střelbě do lidí, kteří potřebují jídlo a čekají ve frontách.
Je to naprosto neprofesionálně řízené a vedené. V těch centrech dochází spíš k organizovanému zabíjení Palestinců než čemukoliv jinému. Takže Humanitární nadace pro pásmo Gazy je podle nás něco, co by mělo skončit co nejdřív.
Čtěte také
Potravinová pomoc by měla být, stejně jako dřív, řízena pod hlavičkou OSN, protože to je organizace, která to dokáže dělat profesionálně a konzistentně s principy, které jsou důležité, aby se lidem pomoc dostala bezpečně.
Izrael stále vyzývá k evakuaci obyvatel z města Gaza, jehož ofenzivu už zahájil. Mají se dle vašich informací lidé kam evakuovat?
Nemají, protože 80 procent celého pásma Gazy je nyní pod takzvanými evakuačními příkazy. To znamená, že tam palestinské obyvatelstvo a civilisté nemají přístup. Mluvil jsem s některými našimi kolegy v Gaza City, kteří po vyhlášení nové ofenzivy opouští svoje domovy a už pojedenácté hledají, kam se přemístit
Toto je opakovaný problém. Bavíme se o populaci, která má přes dva miliony lidí a ti se teď musí tísnit na oblasti, která je menší než 14 procent celé enklávy. Situace je opravdu kritická.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
