Útočné drony s umělou inteligencí? Záleží jen na velkých státech, jestli touto cestou půjdou, říká vývojář
Drony a bezpilotní vozidla zažívají v posledních dekádách bouřlivý rozvoj. Probíhající válka na Ukrajině jasně ukazuje, jak tuto technologii lze využít, zvláště spojení dronů s umělou inteligencí (AI) je velmi silné a může být i zneužito. (Vysíláme v repríze.)
„Můžeme vidět, že v posledních týdnech se umělá inteligence velmi diskutuje, ale naštěstí její vývoj probíhá na celém světě společně, všichni spolupracují a publikují své výsledky,“ uvádí v pořadu Leonardo Plus vývojář multirobotických systémů Martin Saska z ČVUT.
Čtěte také
Ten doufá, že tato společně vyvíjená AI nebude využívána v konfliktech, ale spíš pomůže zlepšit kvalitu lidského života. „Už dnes dron pomocí umělé inteligence a neuronových sítí dokáže velmi rychle vyhodnotit cíl, přiřadit ho k objektu ve své databázi a zcela sám určit, co se kolem něj pohybuje.“
„Existují technologie rozpoznávání tváří, takže teoreticky by šlo i naprogramovat databázi obličejů vlastních vojáků. Všichni také známe rozpoznávání SPZ u vozidel, které několik let běžně a spolehlivě funguje. I systémy pro rozpoznávání obličejů v civilním sektoru se běžně používají.“
Vývoj nelze zastavit
Možnost, že by se ale všechny v současnosti dostupné technologie složily v jedno zařízení, které by bylo schopno autonomně rozhodnout o tom, kdo se stane cílem jeho útoku, je malá, soudí Saska.
Musíme být jako lidstvo ve využívání umělé inteligence zodpovědní. Jakýkoliv nástroj pro civilní použití lze zneužít.
„Obávám se, že všechny střípky, potřebné ke složení takové mozaiky, už vyvinuty jsou. Naštěstí to nedokáže jedinec ani menší skupina. Je to opravdu na zodpovědnosti velkých států, jestli se tímto směrem vydají a jestli takové bojové systémy, které mohou být i nepředvídatelné, vyvinou.“
Naštěstí se prý ukazuje, že velké nadnárodní firmy i komunity vývojářů, které výsledky své práce poskytují otevřeně dalším, jsou silnější než leckteré národy. „To je ostatně podpořeno i vyšším rozpočtem, takže sice určitě existují státy, které by toto dokázaly udělat, ale bude jich zatím jen hrstka.“
Čtěte také
„Každopádně se dostáváme do stavu, kdy musíme být jako lidstvo zodpovědní ve využívání umělé inteligence, ale to bylo v našich dějinách už několikrát. Jakýkoliv nástroj pro civilní použití lze zneužít.“
Příkladem mohou být Ukrajinou využívané mobilní telefony k tomu, aby zaměřovaly kasárna s ruskými vojáky. „Asi vývojáři mobilních telefonů nepředpokládali tuto aplikaci a neměli by z ní radost.“
„Vývoj nelze zastavit a použití AI v civilním sektoru určitě převýší negativa použití na bojišti. Ale je to odpovědnost nás všech, nejen výzkumníků,“ konstatuje Martin Saska.
Co jsou to drony a jaké mají možnosti a použití? Jaké jsou jejich slabiny a nevýhody? Jak se uplatňují v ozbrojených konfliktech a nejen v nich? Poslechněte si celé Leonardo Plus. Připravil a moderuje Ondřej Novák.
Související
-
Létajícím dronem se nejdříve svezete za osm či deset let, říká jejich vývojář Zakucia
Drony považujeme sice za osobní dopravu budoucnosti, zatím se ale uplatňují především v jiných oblastech. Proč stále nejsou v ostrém provozu?
-
Program Artemis: Návrat člověka na Měsíc, zbudování stanice Gateway, hledání vody a mnohem víc
Americká NASA i Evropská vesmírná agentura se vrací na Měsíc. K tomu by měl sloužit program Artemis. Co o něm zatím víme?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.