Utajená obrana železné opony se uzavírá
Projekt Utajená obrana železné opony inspiroval mnohé hledače bunkrů. Mnoho objektů se tak podařilo dohledat a doplnit bílá místa na naši mapě poválečného podzemního opevnění.
Rozhlasové hledání bunkrů jsme spustili v roce 2009, a za tu dobu co mohlo být dohledáno, to bylo. Ostatní bunkry si tajemství svého umístění ponechaly asi už navždy... Projekt Utajená obrana železné opony tak v roce 2012 uzavíráme.
Údržba v 90. letech
Pavel Hudec nám napsal zajímavou informaci k údržbě bunkrů:
„Přečetl jsem si vaše reportáže o poválečných bunkrech. Jejich faktická údržba možná skončila rokem 1992, jenže tento údaj je trochu nepřesný. Tyto objekty jsem v roce 1997 předával do podřízenosti OVS, pro brigády územní obrany. Každý útvar měl na starost určitou oblast. Tato oblast byla zaznamenána na mapový list rozměru asi 50 x 50, celé to bylo svázáno do knihy o několika listech, každý ze zaznamenaných objektů na mapě měl svou vlastní dokumentaci, kde byla fotka a nákres s určením azimutů a metrů ke vchodu, který obvykle označoval patník.“
„Nářadí a vybavení bylo z objektů staženo a uskladněno v hale s označením zvláštní práce a mimo polního nářadí tam byly lafety pro kulomety. Jak 59, tak 37. Seřazeno to bylo podle čísel a typů jednotlivých objektů. Pokud tato dokumentace nebyla zničena bude nejspíš v archivu. Tyto stavby nebyly budovány lineárně, ale spíš jako hnízda odporu, jejich umístnění se dalo odvodit podle účelu a dostřelu a úkryty, nebo místa velení musely být vždy v dosahu.“
Bunkr stavěný s láskou
Pan Jiří Svoboda nám informaci o „svém“ bunkru poslal dokonce ze Švýcarska. Objekt leží u Kamenného Dvora kousek od Kynšperka nad Ohří (souřadnice 50.100239,12.535264).
„Tento malý bunkr jsem stavěl jako voják asi v roce 1960. Měl sloužit jako kulometná střílna, kdyby náhodou přišlo ,nebezpečí‘ ze Západu. Tehdejší stratégové se poněkud mýlili – nebezpečí přišlo v roce 1968 z Východu. Dnes je bunkr zarostlý a je na něm lovecká čekaná“.
Jak dále Jiří Svoboda popisuje, na svůj bunkr se přijel podívat v roce 2004 a zjistil, že je ve velmi špatném stavu. Na jeho výstavbě si přitom dal záležet:
„Stavěli jsme to z prefabrikovaných železobetonových dílů, pro které jsme jezdili do Chebu. Dostal jsem také přidělen jeden (!) pytel cementu, který by stačil tak sotva na vyspárování mezer – asi to ti, co to měli pod kontrolou a „přidělovali“, přidělili „jinam“. Řekl jsem si tenkrát, že to uděláme solidně, přece nenechám případné vojáky bez pořádné ochrany. Tak jsme se ,obsloužili‘ na stavbě sídliště v Kynšperku a navíc navozili dostatek kamení před střílnu. Nakonec jsme odvedli pořádnou práci, za kterou jsem se nemusel stydět.“
Hledání podle starých leteckých snímků
Napsal nám také Jan Malý, který upozornil na zajímavé webové stránky. „Chtěl bych se s podělit o to, jak jsem se dostal k hledání poválečných objektů. Už odmalička se zajímám o válečnou historii a jednou jsem náhodou při brouzdání na internetu narazil na stránky kontaminace.cenia.cz, kde jsou historické letecké snímky z roku 1958, na kterých můžete vidět výstavbu polního opevnění u Halže a blízkého okolí. Tento letecký snímek si můžete překliknout na současný letecký snímek a vidíte, kde se touto dobou polní opevnění může přibližně nacházet.
Aplikaci https://kontaminace.cenia.cz byla ukončena, a to z důvodu zastarání technického řešení a ukončení podpory některých softwarových komponent (Adobe Flash). Vrstva historického ortofota ČR z 50.let 20.st. bude nadále k dispozici na Národním geoportálu INSPIRE. Aktuální mapa kontaminovaných míst je dostupná na adrese: https://www.sekm.cz.
„Začalo to Svobodkou, kde jsem většinou nalezl objekty s odkrytými vchody, ale narazil jsem i na objekty, kde byl jen patník. U Svobodky jsem našel 10 objektů, pokračovalo to Ctiboří, kde jsem podle leteckého snímku našel jeden objekt KŽ-1 a PŽ-1, není to ale vše,“ píše Jan Malý.
„U Studánky a Mýta jsem našel dva objekty, přímo u Tachova šest objektů. Na podzim bych se chtěl zaměřit na Halži. Veškeré průzkumy se mnou absolvuje moje žena a jsem jí za to velice vděčný.“
Původní lafeta
Zajímavý úlovek se podařil trojici Adam Šimlík, Petr Laga a Lukáš Slezák. Našli totiž bunkr se zachovalou lafetou. „Objekt se nachází na louce a není zabezpečen krycím panelem, který je sesunut v šachtě a není možné jej ,jednoduše‘ vyzvednout. V objekt se nachází poměrně zachovalá lafeta UL1.“
Záměrně neuvádíme polohu objektu, aby lafeta mohla zůstat nerušeně na svém místě.
A od stejné skupiny hledačů nám přišli také fotografie bunkru se zbytky původní výbavy: „Objekt se nachází v bývalém vojenském újezdu Dobrá voda v Prášilech. Vchod je nezabezpečen. Uvnitř se nachází dřevěné bedny, které jsou z převážné většiny zničené. Objekt tvoří dvě místnosti: levá tvořila úkryt, pravá místnost pozorovatelnu.“
Objekty z našich map
A hledačům se osvědčili také naše mapy uveřejněné na stránkách projektu. Martin Šulan a Lukáš Koller napsali: „V příloze zasílám fotodokumentaci několika bunkrů v okolí České Kubice. Spolu s kamarádem jsme se podle vašich map pokusili jich několik najít. Objekt č. 861 by měl být totožný s objektem č. 868 vaší mapy, nalezli jsme ho právě v této lokalitě. V příloze 2715_x je objekt nalezený v blízkosti souřadnice č. 2715. Podle nákresů se domníváme, že jde o obložený okop pro tarasnice, který byl součástí objektů KŽ-4. Samotný kryt se nám ale nepodařilo najít. Další hledání plánujeme kvůli vegetaci až na zimní měsíce.“
Nejposlouchanější
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
