Ústavní soud bude znovu rozhodovat o platech soudců

V minulosti se už několikrát Ústavní soud vyslovil proti snižování platu soudců. Podle navrhovatelů ale poslanci při poslední změně výpočtu starší nálezy soudu nevzali v úvahu, a norma se tak prý znovu příčí Ústavě.

Mezi důvody proti snižování patří především ten, že určitá výše platu zaručí nezávislost soudců.

„To, že je materiální zabezpečení soudců zárukou jejich nezávislosti, to je poměrně standardní mechanismus i ve vyspělých státech světa a Evropy. Proto Ústavní soud dlouhodobě vysvětluje a stanoví mantinely, kdy se do materiálního zabezpečení soudců smí zasahovat a kdy už to přesahuje ústavně stanovenou mez,“ vysvětluje viceprezident Soudcovské unie Tomáš Mottl.

Výjimkou ke snížení platu soudců mohou být například mimořádné okolnosti. Podle prezidenta Soudcovské unie Tomáše Lichovníka ale není hospodářská krize k těmto zásahům dostatečným důvodem.

Platy soudců jsou totiž stanoveny koeficientem, který určuje poměr mezi výší platů soudců a průměrným platem. Podle Lichovníka se tak jakýkoliv pokles průměrné mzdy automaticky odrazí i na platech soudců.

Platová základna letos klesla o 5 procent na 54 tisíc korun. Pro příští tři roky má být o 1800 korun vyšší. Pak by se ale soudcovské platy měly trvale počítat podle trojnásobku a později 2,5násobku průměrného platu státních zaměstnanců. Proti se postavila i Soudcovská unie.

Soudci nemohou mít jiné příjmy

Podle ministra financí Miroslava Kalouska by se na čtyřprocentním snížení platu soudců dala získat miliarda do státního rozpočtu. Prohlásil také, že ministři, poslanci a senátoři prokazují vůli uskromnit se ve svých platech, když si snížili platy o pět procent a zdanili náhrady, zatímco soudci, odmítají být zdrženliví.

Lichovník ale tento názor odmítá s tím, že poslanci a senátoři nejsou na rozdíl od soudců na svých platech závislí, protože mohou například dál podnikat nebo zasedat v dozorčích radách:

„Ono se hezky uskrovňuje, pokud můžete mít jakékoliv jiné příjmy. U nás samozřejmě stejně jako u státních zástupců žádné jiné příjmy být nemohou. Takže to je jediný příjem, a proto by měl být stabilní.“

„Zákon byl přijat v roce 1995 a od toho roku snad jenom tři roky byl příjem takový, jaký měl být podle zákona. Jinak těch zbývajících asi 13 let byl vždycky nějakou novelou zákona pokřiven, snížen, upraven,“ dodává Lichovník a myslí si, že se jedná o základní chybu systému odměňování soudců.