Ústavní právník Kysela: Bojovat na straně Ukrajiny by se nejspíš neposuzovalo jako terorismus

Ten, kdo dostane svolení od prezidenta, se může stát součástí cizích ozbrojených sil jiné země, ve kterých pak může zastávat různé funkce a hodnosti. „Jde o to, jestli tohle je případ Ukrajiny,“ namítá Kysela. „Jestli ve chvíli, kdy vytváříte na Ukrajině dobrovolné sbory nebo cizinecké legie, je to služba v cizích ozbrojených silách.“

Čtěte také

Desítky Čechů chtějí jít bojovat proti Rusku, Zeman se k možnosti výjimky staví příznivě

V opačném případě by to – bez souhlasu prezidenta – bylo podobné jako u lidí, kteří bojují na Donbase na straně proruských separatistů: Posuzuje se to jako terorismus. 

„Zatímco tady by se to jako terorismus velmi pravděpodobně neposuzovalo, protože to má zkrátka jiný hodnotový kontext,“ srovnává Kysela.

Co když ale někdo zvažované výjimky zneužije? „Pokud by někdo dostal souhlas k tomu, aby sloužil v ozbrojených silách na Ukrajině a on místo toho jel na Donbas sloužit straně proruských republik, pak by se to řešilo v navazujícím trestním řízení,“ vysvětluje Kysela. 

Jednání spíš chvályhodné

Výjimka, o níž má jednat premiér s prezidentem, má umožnit, aby angažmá Čechů na straně napadené Ukrajiny nebylo považováno za trestný čin služby v cizím vojsku nebo ozbrojených službách, vysvětluje právník.

Čtěte také

Ukrajinské ztráty jsou velké, ale určitě jsou menší než ztráty ruských okupantů, tvrdí velvyslanec

„A jde o to, jestli by se to řešilo nějakou úpravou, jež do trestního zákoníku zakomponuje prvek, který pomůže tuto situaci odlišit. Nebo se do branného zákona zařadí nějaký jiný typ institutu služby bez souhlasu. Anebo zda by se sáhlo k amnestii,“ vypočítává Kysela a dodává:

„V posledním jmenovaném případě by udělení amnestie ospravedlňoval fakt, že z hlediska České republiky by šlo spíše o jednání chvályhodné než zavrženíhodné.“ 

Poslechněte si celý audiozáznam rozhovoru Jana Pokorného s Janem Kyselou, ve kterém přišla řeč i na nouzový stav.